Šestého června letošního roku si připomínáme historicky významné výročí. Bude to přesně 27393 dnů ode Dne D. To samozřejmě není nijak pěkná a kulatá číslovka. Pokud ji ale převedeme do nějaké civilizované formy, vyjde nám 75 let, což už je velmi úctyhodné číslo. Co to ale vlastně je, ten Den D?
Cesta ke Dni D
V roce 1943 se na konferenci v Teheránu setkali vůdci tří největších spojeneckých zemí: ministerský předseda Churchill za VB, prezident Roosevelt za USA a generalissimus Stalin za Sovětský svaz. Na konferenci bylo dohodnuto, že Britové spolu s Američany podniknou v následujícím roce invazi do okupované Francie, aby tak uspíšili ukončení války a porážky Hitlerova Německa.
Intenzivní přípravy, které zahrnovaly shromažďování techniky, zásob a vojáků na jihu Anglie, ale i strategickou destrukci nepřátelské infrastruktury a opevnění, začaly. Operace dostala krycí název Overlord. Vojáci měli být do oblasti severní Francie, zvané Normandie, dopraveni po vodě a vzduchem. Operace byla původně naplánována na 5. června, ale kvůli špatným povětrnostním podmínkám, které by zkomplikovaly plavbu, hlavně malým plavidlům, byla posunuta na 6. června.
Den D
Invazi zahájili spojenečtí parašutisté, kteří v noci z 5. na 6. června vyskočili za nepřátelskými liniemi, aby znemožnili přísun německých posil. Kolem šesté hodiny ranní začala hlavní část operace - vylodění pěchotních vojsk na plážích, které byly pro snazší orientaci označeny Omaha, Utah, Gold, Juno a Sword.
Na Omaze a Utahu se vylodili američtí vojáci, na zbylých plážích to byli Britové spolu s Kanaďany. Boje na Omaze jsou považovány za nejkrvavější v rámci Dne D.
Spojencům hrálo do karet, kromě momentu překvapení, také to, že Němci byli pevně přesvědčeni, že invaze v Normandii má pouze odvést pozornost a že hlavní ofenzíva se odehraje ve zhruba 250 km vzdálené oblasti Pas-de-Calais, která byla podle Němců pro vylodění mnohem vhodnější, v čemž je ještě utvrzovaly falešné informace šířené spojeneckými zpravodajci v rámci operace Fortitude. Z tohoto důvodu nařídilo německé velení, navzdory protestům některých z generálů, nepřesouvat jednotky do Normandie na podporu obráncům, ale místo toho je ponechalo na současných pozicích u města Calais. Tato německá domněnka ale byla mylná, nicméně pro spojence vítaná.
K večeru bylo v Normandii už přes 150 000 amerických, britských a kanadských vojáků. Dopraveno muselo být také velké množství potravin, munice, zdravotnického vybavení a především vojenské techniky.
30