Tomáš Krutílek
Z paměti se nám jistě neztrácí,
jak dostali jsme ten úkol domácí,
Šilarová do třídy vešla, poté řekla vstoje:
„Napište básně, oslavte tím stroje!“
Stalo se tak minule v prosinci,
výzvu poslechli jen odvážní jedinci,
kamennou tvář jsem v té chvíli zachoval,
přestože báseň jsem už v hlavě formoval.
Když nastalo soutěže vyhlášení,
prošlo tělem mým značné vzrušení,
přestože jsem se cítil sebejistě,
vyhlášen jsem byl až na třetím místě.
Jako druhá umístila se slečna Pilná,
jejíž tvorba zdála se téměř neomylná,
poté třída čekala v ukrutném napětí,
kdo bude vítězem vyhlášen vzápětí.
V myšlenkách že jsem byl nakonec poražen,
vítězem soutěže byl jsem přec vyhlášen,
než by švec stačil v tu ránu písknout,
směl jsem Šilarové zas ruku tisknout.
To by však určitě Liběnka nebyla,
aby tam záměr svůj ještě raz neskryla,
tu žádá mě znovu, abych šel k ní,
prý, že jsem i vítěz absolutní.
V tento den nabyla nesmírné štědrosti,
k diplomům dala mi i kopu sladkostí,
v češtině se tedy úkoly domácí,
při řádném splnění bohatě vyplácí!
4