Odkdy učíte?
Učím, nebo se o to alespoň snažím :-) od roku 1998. Až teď, když se na to ptáte , si uvědomuji, že už je to docela dlouho. A zvláštní je, že mně samotné to zase tak dlouho nepřipadá. Možná je to tím, že mě má práce učitelky naplňuje, a čas, který strávíme něčím, co nás baví, ubíhá jinak. Obvykle si potom ani nevšimneme, že to tak letí.
Proč právě naše škola, co Vás na ní zaujalo?
Mám ráda, když se kolem mne stále něco děje. Navíc ráda zkouším nové věci. Jakási zvědavost mne pronásleduje po celou dobu mého učitelského působení. Začínala jsem učit na základní škole, poté jsem podlehla zvědavosti a přešla na školu střední. Vyzkoušela jsem několik typů středních škol a střední odborné učiliště. Považuji to za cenné zkušenosti, které mi umožňují vidět některé věci trošku z nadhledu. Na naši školu jsem měla velmi dobré reference od bývalých žáků. Zaujala mne také tím, že se jedná o gymnázium, což je typ školy, který jsem zatím neměla možnost poznat.
Chtěla jste vždy být učitelkou, nebo jste měla jiné vysněné povolání? Co Vás nakonec přivedlo k této kariéře?
Učitelkou jsem chtěla být už jako malá, dokonce jsem si často hrála na školu a známkovala si vlastní výkresy, které jsme vyráběli ve výtvarné výchově. Netroufám si říci, zda je toto chování úplně normální :-), ale pravdou je, že studovat učitelství jsem šla ze skutečného zájmu, nikoli jen proto, že bych nevěděla, kam jinam jít.
Měla jste ve škole nějaké oblíbené předměty? Které jste naopak nemohla vystát?
S ohledem na mou aprobaci nebude překvapením, že mne spíše zaujaly humanitní předměty. K srdci mi příliš nepřirostla matematika. Myslím ale, že mnohdy náš zájem o předmět může velkou měrou ovlivnit právě učitel.
Co byste na gymplu změnila, kdybyste dostala šanci?
Zavedla bych předmět tvůrčího psaní :-)
Gratuluji Vám všem, zdárně jste přežili konec pololetí. Dobrá práce!
V rámci odpočinku a regenerace mozkových buněk zkuste odhalit, koho jsme pro Vás zpovídali tentokrát. Minule jste se mohli dozvědět něco nového o panu Horákovi.
30