Již několikrát se naše škola zúčastnila soutěže Bludiště. Letos tomu nebylo jinak a třída
2.G se vydala do ostravských studií porovnat síly s týmem z Velkých Pavlovic. Jak soutěž dopadla, zjistíte v sobotu 23. února, kdy se bude vysílat.
Modrý čtyřčlenný tým Žihadel tvořili žáci Filip Mikoška, Kateřina Zavadilová, Ondřej Knesl a Tadeáš Vrabec. Kromě toho, abychom jim pogratulovali k úžasně odvedené práci, jsme se rozhodli jim položit pár otázek.
Jak vzpomínáte na samotnou soutěž? Dala vám něco?
Filip: Nejvíc mi dalo samotné probíhání natáčení. Je velmi zajímavé vidět, jak to funguje, když ,,kamera jede." Sledovat, jak se podílejí členové štábu na tvorbě pořadu, jak funguje režie nebo dramaturgie v praxi. A že ne vše, co člověk vidí sestříhané na televizní obrazovce, musí být nutně ,,na první vrz." Například scénu s předáváním triček jsme jeli dvakrát. (smích)
Ondra: Tak určitě to byla super zkušenost. Všichni z našeho týmu si vedli výborně a podpora našich spolužáků byla taky skvělá. Celkově si myslím, že jsme měli dost navrch, což bylo vidět i v kole s vědomostmi.
Katka: Dalo mi to hodně. Je to pro mě nejen ohromná zkušenost do budoucna, ale také zážitek na celý život. Také ráda vzpomínám na vědomostní kolo, které nám šlo excelentně nebo na fantastický výkon kluků, kdy hodili zlatého bludišťáka do koše.
Tadeáš: Bludiště pro mě bylo životním zážitkem. Vážím si toho, že mě třída vybrala a že jsem toho mohl být součástí. Moc jsem si to užil, ať už vědomostní soutěže, nebo i ty fyzicky náročné. Pokud jste z nižších ročníků, neváhejte se zúčastnit, je to zážitek na celý život.
Máte také nějaký vtipný či nezapomenutelný zážitek?
Filip: Můj nejintenzivnější zážitek byl, když pan Kočí skočil pro bludišťáka a podařilo se mu ho chytnout. To mi udělalo ohromnou radost. (smích)
Ondra: Nikdy nezapomenu na lanovou dráhu a naše fantastické výkony.
Katka: Pamatovat si budu hlavně na první kolo, kde jsme šplhali po žebříku a měli zazvonit na zvon. Zvon jsem však nemohla najít a během toho jsem dala protihráči několik facek. (smích)
Tadeáš: Když mluvíme a tom šplhu na žebříku, nejvíce vzpomínám na to, kdy mi Katka při vzestupu dvakrát šlápla na ruku. Bolí mě to doteď. (smích)
16