Jaký je portugalský systém výuky? Liší se od toho českého?
Jo, ale často mi přijde, že tady systém ve spoustě věcí ani nemají (smích). Oni ho mají, ale pro Čechy je těžké s nimi držet krok. No, držet krok. Oni jsou ve všem strašně pomalí. Často je to tu zmatené, nikdo nám nic nevysvětlí. Na druhou stranu, když jsme zde přijely, mohly jsem si vybrat, jestli chceme být hodnoceny průběžně, nebo psát na konci až jednu velkou zkoušku, jako to je v ČR. Já si ve většině předmětů vybrala to průběžné hodnocení, takže jsem v lednu měla už jen jednu zkoušku.
Předměty máte v angličtině?
Ano, jela jsem sem s kamarádkou a záměrně jsme si vybraly školu, která vyučuje v angličtině.
Jací jsou Portugalci, kromě toho, že jsou tak pomalí?
Asi bych si nezvykla tady žít. Nejsem trpělivý člověk a třeba doprava tady moc nefunguje. Například v úterý jsme jely do školy na 10 a domů jsme se dostaly až v osm večer. Neučily jsme se samozřejmě celou tu dobu, ale vzhledem k jejich nespolehlivé dopravě jsme radši nevyjížděly nikam mimo školu. Jediné, co jezdí na čas, je metro, ale to asi musí (smích). Další věc, na kterou jsem si nemohla zvyknout, je to, že jsou tak temperamentní, hluční a mají velmi malou intimní zónu. Pořád na sebe sahají, nebojí se s někým dát do řeči a tak. Jinak jsou ale moc milí, hodní a usměvaví.
To asi mají z toho sluníčka, ne?
Jako možná jo, tady to počasí podle mě dělá hrozně moc. Jsou pořád venku, to se mi líbí. Porto je asi půl kilometru od oceánu, ale ten je ledový. Jezdí se sem však hodně surfovat.
A ty jsi zkoušela surfovat?
Ano. Je to úplně něco jiného, ale je to super. Na druhou stranu člověk zjistí, jakou sílu to moře má a jak malý oproti němu je.
Teď jsi ve třeťáku, takže dva roky jsi byla ve Zlíně a teď rok v Portu?
Ano, jsem ve třeťáku, ale v Portu jsem jen na zimní semestr. Na ten letní se vracím do Česka, ale to už školu nemáme, jen měsíční praxi v marketingové nebo komunikační agentuře. Do toho samozřejmě píšeme bakalářku a pak státnice.
Co tě tedy čeká dál?
Teď si hledám bydlení v Praze a chci zkusit dělat copywritera, tedy psát pro různé agentury na blogy nebo sociální sítě. Mám zároveň svůj vlastní blog, kde si tak píšu a poslední dobou si říkám, že bych se tím psaním chtěla živit. Tak uvidíme, jestli třeba najdu ještě jinou školu nebo mě ta práce bude bavit a budu tam chtít zůstat.
Moc děkuju za rozhovor a držím palce na státnice!
Blog Domči Duškové nejen o portugalském dobrodružství najdete na adrese: