Gymplátek 23. Číslo | Page 27

Chceš autoportrét ode mne

a podle skutečnosti?

Tak pustíme se do toho, ne?

Za chvíli jistě budeš mne míti dosti.

Pero jsem poprvé v první třídě vzala

a už jsem se ho nevzdala.

Psaní mě baví a asi bavit nepřestane…

Hm, ne, to se vážně nestane.

Psaní je plné fantazie a snů,

přinese radost i do pochmurných dnů.

A co teprve čtení?

Nad knihami dokážeš obletět celý svět.

Zavítáš, kam tě napadne,

a na konci vždycky nějak to dopadne.

Co dělám dále?

Má báseň spěje do finále.

Mám kudrnatý dlouhý vlas,

a každou středu ve sboru trénuji svůj hlas.

Vždy se snažím nosit růžové brýle,

abych zahnala své pochmurné chvíle.

Za nejdůležitější věc považuji vysněné cíle

a abych si je splnila, klidně uběhnu míle a míle.

Ráda peču sladké a muffiny,

jsem schopná strávit u toho hodiny.

Také mě baví učit se jazyky,

ale moc mě neužije na úkoly z fyziky.

Mám dobrou kamarádku, se kterou se bavím už přes deset let,

a v kostech cítím, že spolu jednou zboříme svět.

Já v discgolfu, ona v kreslení,

to je mi ale moc pěkné pomyšlení.

Někdy jsem bystrá jako liška,

hle - taková je Eliška!

27