Gymplátek 23. Číslo | Page 23

Stela Demová

Zazvoň, školní zvonku,

dej mi své znamení,

už chci být odsud pryč,

ukonči trápení.

Jestli mě nespasíš,

tak už sem nevkročím

a potom bude zle,

absenci překročím.

Marie Šustková

Sladké jako med,

měkké jako peřina,

studené jak led,

přesto pryč vás většina.

Též žluté jako narcisy,

zelené jak tráva,

i tak mi vás odcizí

kdovíjaká bába.

Dejte radost mně i jiným,

i když je vás málo,

čekat na dar podzimní

za to přece stálo.

Naplňte tu prázdnotu

uvnitř našich břušek.

Snad pak v mukách nebudu

z vás, překrásných hrušek!

Klára Szolonyová, Nikol Míčková

Ty vždy víš,

když nejsem k nalezení,

kde mám svou skrýš

a že mi k smíchu není.

Ty víš, co by se mělo,

k hrudi mě přivineš,

jsme jak jedno tělo,

vždy u mě zůstaneš.

Vážím si tě,

moje života semínko.

Miluji tě,

moje pýcho, moje maminko.

Johana Pešatová

Každý den znovu a znovu,

hledím na tebe od čistého stolu.

Vždy vrhám na tebe hladový pohled,

pocit prázdnoty musí tě ubíjet.

Hledám, zda v tobě něco dobrého není,

ale skončím u bezvýznamného snění.

Však zítra začíná výprodej,

zítra bude nám, bude nám hej.

Děkuji ti za všecičko,

moje milá ledničko!

23