Ani v prosinci nesmí chybět pravidelná rubrika - člen redakce. Tento měsíc jsem ji dostal na starosti já. Ačkoliv to bylo tak trochu nedobrovolné, rád se toho ujmu. Pokusím se vám popsat, jak jsem se do časopisu dostal, kde jsem se naučil grafiku a taky vám prozradím něco málo o sobě. Nuže, pojďme na to!
Takže, jmenuji se Honza Komender a bydlím ve Fulneku. Navštěvuji třídu 4.A a i když si to zatím neuvědomuji, tak tento rok maturuji. Maturitní předměty jsem doteď střídal jako ponožky. Na tuto školu jsem nastupoval s tím, že budu maturovat z fyziky, v druháku a třeťáku to byl dějepis, potom se to vrátilo zpátky na fyziku a nakonec to s největší pravděpodobností bude informatika. Ve volném čase poslouchám rytmickou hudbu, sleduji seriál Doctor Who a nejvíc mě naplňuje práce s PC. Mám rád samostudium. Proto jsem měl možnost vyzkoušet si programování, práci s videem, grafiku nebo animaci. Doufám, že všechny tyto zkušenosti se mi budou hodit někdy v budoucnu.
Grafice samotné jsem se začal věnovat zhruba od roku 2016. Bylo to na jednom internetovém fóru, kde někdo potřeboval vytvořit logo pro svou firmu. Za odvedenou práci tam nabídl odměnu v podobě několika eur. Tak jsem si za vidinou zisku sedl k youtubu a hledal různé tutoriály, tipy a triky. Sehnal jsem si PhotoShop a experimentoval jsem. Tu pohledávku jsem samozřejmě nevyhrál, protože tam byli o dost zkušenější grafici. Ale co jsem naopak získal byly zkušenosti a impuls k tomu, abych se začal grafice věnovat o trošku více. A to si myslím, že je hodnotnější než nějaké peníze. Postupem času jsem si dokázal grafikou vydělat několik desítek euro. Byl to pěkný přivýdělek. Ale v současnosti to už za peníze nedělám kvůli velké konkurenci a taky nedostatku času.
A jak jsem se dostal do časopisu? Jelikož jsem se výtvarné výchově nikdy nebyl zručný, tak mi pan učitel Hyvnar nabídl, jestli bych vytvořil něco v PhotoShopu, což pro mě bylo lepší než špinit papír svým neuměním. Jednou mi však nabídl, že bych se mohl přihlásit jako grafik do časopisu. Tak jsem redakci napsal a hned mě zaúkolovali. Mou prvotinou byl článek o Ivanu Mládkovi v 6. čísle, a tak to všechno začalo.
Sám se tomu vlastně doteď divím, protože mé sociální interakce jsou poslední 4 roky na bodě mrazu. Sám bych se vlastně do časopisu asi přihlásit nedokázal, protože na gymplu doteď moc nikoho neznám. Ale grafiku jim dělám pořád. Osobně si myslím, že nemám takové umělecké cítění jako ostatní grafici v Gymplátku. Jejich práce je skvostná. Takže jsem vlastně rád, že mě ještě nevyhodili.
Každopádně, když nyní vidím ten zápal všech redaktorů a grafiků při tvorbě Gymplátku, tak mě to motivuje pracovat dál. Závěrem bych popřál našemu školnímu časopisu růžovou budoucnost a co nejvíce úspěšných čísel. :)
článek o Ivanu Mládkovi v 6. čísle, a tak to všechno začalo.
Sám se tomu vlastně doteď divím, protože mé sociální interakce jsou poslední 4 roky na bodě mrazu. Sám bych se vlastně do časopisu asi přihlásit nedokázal, protože na gymplu doteď moc nikoho neznám. Ale grafiku jim dělám pořád. Osobně si myslím, že nemám takové umělecké cítění jako ostatní grafici v Gymplátku. Jejich práce je skvostná. Takže jsem vlastně rád, že mě ještě nevyhodili.
Každopádně, když nyní vidím ten zápal všech redaktorů a grafiků při tvorbě Gymplátku, tak mě to motivuje pracovat dál. Závěrem bych popřál našemu školnímu časopisu růžovou budoucnost a co nejvíce úspěšných čísel. :)
Jan Komender
27