Část 2, Trénink
a náušnic) se svými kolegy do doja (tělocvičny, kde judisté cvičí) na tatami (žíněnku), kde musíte provést ritsu rei (malý pozdrav), to jest uklonění se vestoje. Jakmile si poklekáte vedle sebe (od nejvyššího pásku k nejnižšímu, holky první), trenér si klekne naproti vám (čeká, až se všichni srovnají a přestanou dělat rozruch :D), pak natáhne ruku do strany a ten, kdo sedí první, to zopakuje, zavelí: „Rei!“ a všichni udělají zarei (velký pozdrav), tedy úklonu vkleče. Teď bych řekla, že jste všichni pěkně zmatení a říkáte si: Osobo, nespletla jste si to náhodou? Neměl by být velký pozdrav vestoje a malý vkleče? A k čemu to klanění vlastně vůbec je? Víte, abyste byli správnými judisty, musíte chovat úctu jeden ke druhému, a to se právě vyjadřuje tím, že se ukloníte. Velký pozdrav je spíše slavnostní (vyjadřuje se jím větší respekt) a vykonává se například na začátku a na konci tréninku. Malý pozdrav se provádí všude jinde (při vstupu do doja, před a po zápase apod.).
a souvisí spolu. Pády jsou tři – mae ukemi (pád vpřed), ushiro ukemi (pád vzad)
a yoko ukemi (pád na levý nebo pravý bok). Aby vás náraz na tatami nebolel, potřebujete do ní ve správném úhlu plácnout, když dopadáte, a žíněnka vydá tupý, hlasitý zvuk. Pokud se vám to ale nepovede, počítejte s tím, že se budete cítit, jako byste měli otřes mozku.
Marie Šustková