Dříve byl u nás zvyk bdění a celodenního půstu. Lidé obvykle nejedli po celý
Štědrý den až do východu první hvězdy na obloze. Pak už hurá na pořádné jídlo!
Na štědrovečerní večeři se mimo jiné podávaly jako předkrm oplatky potřené
medem
a česnekem, jako hlavní chod černý kuba a poté hrachová nebo krupičná kaše –
ta se považovala za symbol hojnosti.
V dobách vlády Marie Terezie a Josefa II. se věřilo, že jesličky v kostelech odvádějí
pozornost dětí od modlení. Panovníci tedy vydali zákaz vystavování jeslí v
kostelech a tyto modely se čím dál více objevovaly v domácnostech.
V období nacismu a komunismu se tyto režimy snažily potlačit pravý smysl
křesťanského svátku a "opravdové“ Vánoce lidé znovu zažili až v roce 1989.
Nacisté se dokonce vrátili
k původnímu slavení zimního slunovratu a vymysleli místo Vánoc "svatý svátek
Němců".
Buďme tedy rádi, že v této době slavíme tento zimní svátek, jak se nám zlíbí. Ať
už se Vánoce slavily v minulosti a v jiných kulturách jakkoli, nezapomínejme, že
tento čas vždy byl
a navždy by měl být hlavně o našich blízkých, klidu a míru.
Víte, že...
... dekoraci na stromeček v podobě čokoládových figurek vymysleli Češi?
… jehličnatý strom byl údajně zvolen z toho důvodu, že propojuje 3 základní části
světa – kořeny značí Peklo, kmen znázorňuje Očistec a větve symbolizují Nebe.
… cinkáním zvonečků se v minulosti zaháněli zlí duchové
Markéta Pilná
15