Vyhlášku, která platila zhruba rok a půl, kritizovali majitelé bufetů, vedení školy a dokonce i výživoví specialisté. A tak přišlo vysněné upravení. Jak uvedl ministr školství Robert Plaga, vyhláška byla příliš represivní a nevedla k tomu, k čemu byla zamýšlena. Další tvrdí, že na výživu dětí a jejich stravování má největší vliv domácí prostředí a rodina, kdežto škola, kde dítě
na prvním stupni stráví
v průměru pět až šest hodin denně, už takový vliv nemá. Nicméně, spousta bufetů kvůli vyhlášce zavřela, protože se jim nevyplatil prodej čisté vody, kefírového mléka a ovoce, starší ročníky z gnj jistě vzpomínají na Irenku, která z těchto důvodů také odešla.
Jak to tedy bude v září?
Od prvního září se do bufetů tedy mají vrátit například obložené bagety nebo ochucené vody - ovšem žádné limonády ani kolu
v bufetu nenajdeme.
Na víceletých gymnáziích
je to ale složitější - jak dobře víte, nižší stupeň do bufetu až dosud měl zákaz vstupu, protože paní prodavačka prodávala věci, které jsou zakázané pamlskovou vyhláškou
- ta ale na vyšší stupeň gymnázia už nemá vliv
a tedy nezpůsobuje žádné omezení. V bufetu jsem byla třikrát, ale na mou otázku dosud nikdo neodpověděl...
Na některých školách se přitom osvědčil princip tzv. středečních svačinek
- tedy že v nějaký den školní kuchyně/provozovatel bufetu nachystá čerstvou svačinku, která splňuje normy pamlskové vyhlášky
a pochutnají si na ni žáci i studenti, kteří si ji koupí tak, jako by si v bufetu koupili třeba už zmíněnou oblože- nou bagetu. Možná by nebylo od věci, kdyby i náš bufet nebo školní jídelna něco takového vyzkoušel.
Otázkou tedy zůstává, jak moc je tato vyhláška přínosná. Studenti, kteří
do bufetu nemají přístup,
si stejně svačinu koupí
po cestě do školy někde jinde a když potřebují
pero, propisku nebo
sešit, který jim
ve škole došel,
požádají starší
spolužáky,
aby za ně
nákup
vyřídili.
A věřte, že se to tak děje i se svačinou, která prý pro děti
do skončení povinné docházky není zdravá.
Nevím, zda po absolvování devítiletky najednou potra- viny dostanou zdravou hodnotu, ale nabízí se zde jedno krásné pravdivé přísloví a to, že kdo chce psa bít, hůl si vždy najde.
17
Tereza Jelínková