Gymplátek 18. Číslo | Page 4

Plamínek

Dívám se ti do očí,

nic před tebou nemohu skrýt.

Vždyť ty do mě vidíš

a možná i tajně sníš.

Ta dálka je jako propast,

nechci společné chvíle jen tak propást.

Copak to všechno nemá smysl?

Nejde mi to nějak na mysl.

Ještě počkám, jen pár chvil.

Nechám ti čas, aby ses vyjádřil.

A pokud nikdy nebudu tvou,

mé srdce bude naplněno tmou.

Možná časem se plamínek rozhoří,

srdce se do něho ponoří.

Duše se bude smát a plesat

a má mysl přestane klesat.

Markéta Petrášová

4