Úvodní slovo
To nejlepší z…
Neříkám, že by mi vadilo, že zbývá méně než 30 dní do prázdnin, ale jo, už je to zase tady. Ta nostalgie z vracení učebnic, nošení školních papučí domů a urputného: ,,Jo, o prázdninách se určitě sejdeme‘‘ je po roce zase zpět. Jsem si jistá, že jakmile 29. června naposledy zazvoní, vyletíme ze dveří jako střely a našemu ústavu ani nezamáváme. Jsem si ale taky jistá, že to byl další rok, který se zapsal do dějin naší školy.
No a teď k tomu vzývanému volnu… Snad to není důkaz, že stárnu, ale musím konstatovat, že rok od roku mi přijdou prázdniny pracovnější – brigády jsou sice fajn, ale proč je té práce pro mě na zahradě každým rokem víc a víc? Dalším problémem je spánek. Jestli jsem někdy jako malá křikem protestovala, že nechci jít spát, uctivě se omlouvám všem, co mě slyšeli. Teď bych spala až do dalšího rána, ale vzbudí mě ranní štěbetání ptáčků a sekání trávy našeho souseda. Děkuji moc.
No a čím se o prázdninách studenti živí, když nemají lahodné obědy ve školní jídelně? Já osobně jsem každé letní ráno zahajovala snídaní s malinami a borůvkami, jenže se nám letos na zahradě zabydleli špačci, kteří zřejmě dostali na malinky taky chuť. Tak uvidíme, kdo s koho.
Pokud všechno tohle znělo pozitivně a naladěně na prázdniny, pak je můj záměr splněn.
Držím vám palce, ať prázdniny přežijete ve zdraví – a jak naší třídě oznámil pan Tesarčík – ,,Ale, děcka, nezoufejte, toto učivo bude na další písemce již za 15 týdnů!“
Tereza Jelínková
Šéfredatorka