vyzkouší na vlastní kůži. Ale má to i své zápory. Tak například mívám občas problémy, když mám mluvit jen tak spatra, protože někdy mi slova naskakují v angličtině.
Učíte už pár let... Pozorujete nějaké rozdíly mezi žáky tehdy a nyní?
Co se týče znalostí, ani ne. Jde spíše o chování, ale nechci házet všechny do jednoho pytle. Žáci se cítí být individualitami, někdy až nezdravě. Touží prosazovat se, ale negativním způsobem. Tak například méně respektují autority, někdy jsou drzí, chybí jim zásady slušného chování, nezdraví a někdy dokonce zapomínají, že jsou ve škole, ve třídě. Narážím například na výběr slovníku. Z hlediska anglického jazyka mi připadá, že každý už angličtinu ovládá natolik, že bych měla nastavit laťku daleko výš, být přísnější nebo dávat složitější učivo. Cítím, že bych měla být na žáky náročnější. Protože angličtina je důležitá a každý s ní přijde do styku.
Chtěla byste studentům zanechat nějaký vzkaz či radu do budoucna?
Učte se, učte se, učte se. Nezáviďte a važte si toho, co máte. Využijte každou příležitost, dokud se vám nabízí. Protože jakmile přijde rodina a děti, už toho moc nepůjde podniknout. Možná se to teď nezdá, ale čas hrozně rychle utíká. Není to tak dávno, co jsem tady sama studovala... Plyne to jako voda, nejvíce to pozoruji na svých synech. Opravdu. Chopte se každé příležitosti a vytěžte z ní co nejvíce vzpomínek a zkušeností, ty mají obrovskou cenu.
Máte nějakou vtipnou příhodu z dob, kdy jste sama ještě chodila do školy?
To mám, dokonce celou spoustu! Je to ze školy v zahraničí, kde jsme sice museli pracovat velice tvrdě, ale i přes to jsme byli zlobiví studenti. A jednou jsme našeho angličtináře dohnali k tomu, že v záchvatu amoku mrskl učebnicemi o zem, odešel a už se do třídy nevrátil. A celé to bylo kvůli tomu, že měl otevřený poklopec. Na to si vzpomínám, protože učitel by se měl držet jakýchsi limitů, že ano. Neměl by takto projevovat emoce, i když je taky člověk, samozřejmě. Ale tohle byla taková situace, do které bych se nikdy nechtěla dostat. Že mu to nikdo neřekl, tomu učiteli. My jsme jen dostávali záchvaty smíchu a on se rozčiloval, protože nevěděl, o co šlo. A nakonec jsme ho dohnali až k tomu, že odešel. Naštěstí z toho nebyl žádný postih.
Bonusová otázka: Čtete pravidelně Gymplátek?
Určitě, moc se mi líbí. Vybírám si mezi články ty, co mě zajímají. A ta nabídka je opravdu pestrá. Osobně jsem moc ráda, že něco takového je a rozhodně vás podporuji. Myslím si, že je to celé hlavně o lidech. Vedete to velmi dobře a jsem opravdu ráda, že jste tak aktivní a společně se školním parlamentem zařizujete něco extra. Oceňuji vaši tvůrčí aktivitu. Jde vidět, že ta škola zkrátka žije. Takže ano, Gymplátek si ráda pravidelně čtu.
(Pozn. redakce: děkujeme :) )
35
Viktorie Kafková