Máš nějaký skvělý zážitek z gymplu?
Zážitků mám spoustu. Nejvíce asi z různých zájezdů a akcí. S kamarády nejradši vzpomínáme na přírodovědný kurz v druhém ročníku, který opravdu stál za to. Co tím myslím, si nejspíše domyslíte sami (smích).
Co tě inspirovalo studovat v cizině? Má to nějaké výhody? Proč vlastně studovat za hranicemi?
Díky členství ve sboru Ondrášek jsem cestoval dost již na základní škole. Strašně se mi to zalíbilo, a tak již na začátku gymplu se zrodil nápad pokračovat ve studiu za hranicemi České republiky. Inspiroval mě také můj kamarád Marek, který se dostal na renomovanou školu do Francie a dokázal, že i „obyčejný kluk z Loučky“ může do jisté míry jít proti proudu a dostat se na univerzitu v zahraničí. Když to dokázal on, tak proč by ne někdo další? Podle mého názoru studium v zahraničí představuje mnoho výhod. Zdokonalení cizího jazyka, poznávání nových lidí a kultur či získání schopnosti starat se sami o sebe jsou jedny z mnoha. Největší rozdíl však vidím v tom, že člověk má možnost vidět svět v jiných perspektivách. Když potom přijedu domů, tak občas kroutím hlavou nad tím, jak se lidé chovají, co řeší nebo jaké názory zastávají.
Využíváš své zkušenosti z gymplu i na univerzitě?
To je velice zajímavá otázka a dalo by se o ní diskutovat dost dlouho. Záleží, jak si ji vyložíme. Do jisté míry samozřejmě ano, využívám část vědomostí, které jsem se naučil na gymplu, např. z matematiky, ZSV či dějepisu. Na druhou stranu se nedá říct, že jsem se do zahraničí dostal díky gymplu. Většina Čechů a Slováků, které potkávám ve škole, studovali na institucích, které je částečně tlačily a připravovay na studium za hranicemi. V tomto náš ústav trochu (hodně) zaostává. Na konci dne je ale každý svého štěstí strůjcem, takže výmluvy nejsou na místě.
Měl jsi jasno, kam po základce?
Ano. Moje sestra dělala gympl a já věděl už tehdy, že půjdu na vysokou školu. Nebyl jsem si však jistý oborem, a tak gympl byl docela logická volba.
Chtěl bys něco vzkázat studentům?
Myslím, že každý člověk by se měl soustředit na to, co ho baví, v čem se vidí a co ho naplňuje. Na konci gymplu každý odejde se stejným cárem papíru, a proto je důležité se něčím odlišovat. Nebojte se vybočovat z řady.