Dobře, ale co to ta mikroelektronika vlastně znamená?
Když si otevřeš telefon, najdeš tam motherboard a na ní vidíš čipy. Když ten čip otevřeš, je to křemíková destička, ve které jsou schované nano obvody, rezistory, kapacitory a tohle všechno ti dělá něco. A já navrhuji tuto křemíkovou destičku - aby fungovala tak, jak má, aby z ní byl třeba procesor. To je náplň mého oboru.
Kolik se na takovou školu hlásí studentů a kolik jich dostuduje. A jsou zde ještě nějaká další zajímavá čísla?
Do prvního ročníku na bakaláře se hlásilo zhruba sto studentů... dokončilo nás kolem čtyřiceti. Nejvíce zlomový byl ten první rok. Zajímavý je podíl pohlaví - na celém mém oboru byly dvě holky a obě dvě dokončily.
Získal jsi prestižní cenu nadace ,,Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových". Jaký to je pocit?
Makal jsem na vysoké tři roky a po třech letech se makání vyplatilo. Napsal jsem
bakalářskou práci a získal cenu Josefa Hlávky. Jedna z kategorií té ceny je nejlepší studenti a absolventi pražských veřejných vysokých škol, brněnské techniky a mladí talentovaní pracovníci Akademie věd České republiky. Napsal jsem bakalářku, tu jsem musel obhájit a za prospěch jsem dostal ocenění nejlepšího studenta a nominaci na tuhle cenu. Nominace jdou k rektorovi, kde každý obor může navrhnout jen jednoho studenta. Děkanka pak vybere zástupce fakulty, rektor vybere zástupce za VUT a v Nadaci Josefa Hlávky vybrali práci moji. Z celého Brna cenu získali tři lidé a já byl mezi nimi.
Cenu jsi převzal v listopadu loňského roku, takže máš určitě ještě nějaký zážitek čerstvě v paměti, ne?
Jo, celý ten ceremoniál byla asi moje nejzajímavější zkušenost. Cena se uděluje k Mezinárodnímu dni studenstva 17. listopadu, takže jsem jel na zámek Josefa Hlávky v Lužanech a v té síni mi došlo, že vedle mě stojí naprosté špičky české vědy, lidé, co chodí do Hyde Parku Civilizace a podobně a taky dostali tohle ocenění. Říká se, že to je nejvyšší vědecká cena, kterou u nás v České republice lze získat.
To je opravdu úspěch, ještě jednou gratulujeme! Další motivace se ale najde, ne?
To rozhodně.(smích) Jak každý oceněný přebíral cenu, měl krátký proslov. Ty proslovy byly mířené především na nás studenty, mladou generaci, která tady má zanechat stopy a musím říct, že mě to opravdu dostalo. Proto bych vzkázal studentům, že i když to teď vypadá, že se dřou kvůli blbé známce nebo prospěchu, tvrdá práce se opravdu vyplatí. A brzy.
Předseda nadace, Samuel a rektor VUT
V místnosti s nejchytřejšími lidmi České republiky
11
Tereza Jelínková