Pomalu nám končí babí léto a přichází ten chladný upršený podzim. Ale bát se nemusíte, my vám den určitě rozzáříme stejně, jako to udělala minulý měsíc naše paní učitelka Síkorová. Děkuji moc za rozhovor a pěknou fotku. Teď už přichází na řadu pouze jedna otázka: Kdo jsem tento měsíc?
Jak dlouho už učíte?
Tak nedávno jsem měl zrovna sraz se svou druhou třídou. To se dobře počítá, takže to bude 19 let.
Máte ze školních lavic nějakou silnou vzpomínku?
Zážitků byla celá řada. Člověk si samozřejmě pamatuje trapasy a humorné scénky. Teď mě zrovna napadá, že tehdejší ředitelka ze základky do dneška neví, kdo ji sejmul na chodbě. Zrovna jsme se honili a kamarád probíhal tmavým úsekem a hned za ním byla ředitelna. Ředitelka z ní zrovna vyšla a kamarád jak tak běžel, tak na něj někdo zavolal, on se otočil a totálně ji povalil. Ona dodnes neví, kdo to provedl, všem nám to prošlo, protože jsme rychle zdrhli do třídy. Takových věcí bylo na základní škole spoustu a potom se to propojuje samozřejmě s historkami z výšky, kde by jeden pokus byl velice nebezpečný nebýt ,shodou okolností, mého podezření.
Které předměty byly ve škole vaše nejoblíbenější nebo naopak nejneoblíbenější?
No, tak já asi začnu těmi, které pro mě byly nejhorší. Nesnášel jsem výtvarnou výchovu, ta byla pro mne utrpením. Neumím kreslit, ani k tomu nemám vůbec žádný vztah. Už několik let kladu svému synovi na srdce, protože je na tom podobně jako já, že má začínat těmi nejsvětlejšími barvami, protože těma tmavýma se dá potom ještě překrýt případný nezdar. Takže já jsem byl šťastný, když jsem přišel na gymnázium a tam výtvarka nebyla. No a tam pro mě byl největším strašákem anglický jazyk. Zjistil jsem, že u jazyků, kromě těch slovanských (ruština mi šla), zrovna třeba u angličtiny, nechápu strukturu. I když dnes se mi více vybavují slovíčka z té angličtiny, protože ruštinu člověk vůbec nepoužije. Pak se mi vybavuje ještě předmět základy odborné přípravy (takzvaný ZOP), ale nedokážu si vzpomenout, co bylo náplní hodin. Asi jsem je prospal (smích). A k tomu co mě bavilo, tak asi tělocvik, ale to nesměla být gymnastika a určitě jsem neměl problém s žádným z přírodovědných předmětů.
Jaké bylo od malička vaše vysněné povolání?
Vysněné povolání?... Já si to nějak nepamatuju ze základky jestli tam byl nějaký pilot, kosmonaut, popelář nebo nějaká taková klasika. Ale s přechodem na gymnázium a s poznáním toho, jak to tam funguje jsem začal inklinovat k tomu kantorství. Jinak tam asi nic nebylo… jo hrozně rád jsem hrál tenis, ale ze zdravotních důvodů jsem se nemohl hrát profesionálně za žádný klub.
Baví vás učit?
Učení mě baví. Bylo by ideální, kdyby to bylo jenom o tom učení a o tom kontaktu s mladými lidmi, protože, co si budeme povídat, už jsem ve věku, kdy z těch mladých čerpám energii. Tu vy totiž potřebujete usměrnit tím správným směrem. Nebaví mě všechny ty věci kolem toho
38