Když nám škola navrhla zájezd na Ukrajinu, trochu jsem váhala, jestli se přihlásit, protože co bych v takové chudé zemi mohla vidět? Ale co, zkusit se má všechno a nakonec jsem si své místo mezi vlnou zájemců urvala.
Ve čtvrtek se kolem vlakového nádraží v NJ sešlo 25 lidí, zkontrolovali jsme pasy, pojištění a mohlo se jet. No, jet … když už jsme 4 hodiny čekali na hranicích, začali někteří z nás chytat trošku nervy. Nebylo čím se uklidnit, protože jídlo bylo snězeno v první půlhodině cesty, spát se v autobuse taky nedalo, a tak jediné, co nás zachraňovalo na pokraji psychického zhroucení, byl film ,,Hledá se Dory”, který byl nainstalovaný v minitabletu na sedačkách.
Více než ⅔ obyvatelstva vyznává nějakou formu náboženství a to se projevuje na množství kostelů, které ve Lvově stojí, a my je navštívili. Také se nám naskytl krásný pohled z vyhlídkové věže. Osobní volno a večer každý využil po svém a v sobotu ráno nás čekaly další ukrajinské krásy. Velice milá paní nás provedla i podzemím a obohatila nás o historické informace, co se Lvova týče. V neděli už nás čekala jen cesta zpět, která se opět protáhla díky čekání na hranicích.
Myslím, že když výlet zhodnotím velice kladně, souhlasili by se mnou i všichni ostatní. Nádherné město, krásné kavárny a restaurace a to všechno v kombinaci s úžasnými kamarády. Velké poděkování patří panu Jansovi, který výlet organizoval. Děkujeme, moc se vám to povedlo! :)
V pátek ráno se naše seskupení dobelhalo na apartmány, nakrmilo prázdné žaludky a poznávání Ukrajiny začalo. Už v prvních minutách mi bylo jasné, že Lvov rozhodně překoná moje očekávání.
Nikol Schmidtová
8