Pahorky hor se linuly krajinou.
Ránem se plížila hustá mlha.
Pahorky hor se linuly krajinou.
Stromy se kochaly krvavým východem slunce.
Šum větru zpíval ve větvích.
Stromy se kochaly krvavým východem slunce.
Ránem se plížila hustá mlha.
Šum větru zpíval ve větvích.
Svobodná vůle pohltila mou mysl.
(Nikola Sochová)
Slunce vychází na východě a zapadá na západě.
Stromy tancují v melodii větru, nadšené slunce vychází na východě
a zapadá na západě.
Ptáci zpívají ve sboru přírody.
Ale nic nemůže zůstat stejné, ptáci zpívají ve sboru přírody.
Stromy tancují v melodii větru, ale nic nemůže zůstat stejné.
Cítila jsem, jak se mé plíce naplnily čerstvým vzduchem.
(Nguyen Hoang Anh)
5