Vážení čtenáři, milí studenti,
začínám psát úvodní slovo v den uzávěrky a nad mou hlavou mi cosi běhá. Doslova. Po konzultaci se členy domácnosti se dovídám, že na naší půdě si udělaly příbytek kuny. Jistě, jsou už tam delší dobu a hlavně v noci budí mé spolubydlící, nicméně dnes v tomto sychravém počasí se rozhodly, že jejich párty začne již před setměním.
Otevřela jsem Google a napsala: ,,Co dělat proti kunám.” Google mě zavedl na stránku, kde nějaká chytrá paní píše: ,,Na některé kuny působí lví trus. Zkuste se tedy zeptat v nejbližší ZOO, jestli by vám do kyblíku nenandali trochu lvího trusu a ten pak dejte kuně na půdu.‘‘ Panebože, lva jsem vždycky chtěla! Tak proč nemít alespoň jeho trus pár metrů nad hlavou?
Další postřeh, tentokrát nějakého pána: ,,Dával jsem kuně na půdu všechno – vápno, reproduktory (kuny prý nesnášejí hluk), sůl, vlasy... pak mi někdo řekl, ať zkusím granát. Granát jsem tam hodil, jenže nám odletěla půlka střechy a ta potvora kuna zůstala.‘‘
A takových perel by byla spousta. Nicméně, nad hlavou mám konečně alespoň chvilku klid a můžu se věnovat vám, milí čtenáři – kterým posíláme už 11. číslo (neboli roční, kvůli prázdninové pauze), a - obrovskou porci čtení. V redakci máme jak nejstarší, tak i úplně ty nejmladší studenty z naší školy. I to dělá náš časopis rozmanitější. Takže u čeho začnete? Ukrajina v podání GNJ? Sportovní okamžiky? Finsko? Nebo kafe a k tomu Roberta Fulghuma? Co řeknete na Lolko? A jak se vám líbila naše narozeninová párty?
Vyberte si na dalších stránkách…
P.S. Pokud vymyslíte, jak se co nejefektivněji zbavit kuny, otiskneme to v dalším čísle ;-)
Tereza Jelínková
Úvodní slovo