Celý náš cykloturistický kurz probíhal skvěle. Počasí, kromě začátku týdne, bylo bez deště, s trochou odmlouvání nás bavily i hry a zkusili jsme si nové sporty, které nás některé možná i dost oslovily, jako je například horolezectví, kánoe a rafty, i když na kolo si ještě dlouho pár jedinců nesedne. Naštěstí s námi měli trpělivost i naši učitelé a vedoucí, za což jim děkujeme, protože víme, že to s námi není nejlehčí.
V pondělí v osm ráno jsem se sešli u školy, kde jsme naložili batohy a hurá směr Mokřinky. Čekala nás dlouhá 46 km cesta na kole. Když jsme dorazili na místo, ubytovali jsme se do chatek a pokojů. Program byl nabitý. Vyzkoušeli jsme si střelbu z luku a vzduchovky. Pluli jsme po řece na raftu a kupodivu jsme se nevyklopili z kanoe. Největším dobrodružstvím bylo lezení po skalách na Kružberku. Někteří zdatní jedinci vylezli všechny tři trasy různé náročnosti. Třešinkou na dortu byl Spartanrace - 2,2 km dlouhý závod s úkoly, kterého se všichni hrdě zúčastnili. Kuchařky se o nás dobře postaraly, dobře uvařily a když pan Dostál donesl houby, připravili smaženici našim kantorům. Poslední den nás čekala jen cesta domů. Kurz jsme přežili a náramně si ho užili.
V pondělí 11. září jsme se vydali na cykloturistický kurz. Od onoho místa - Mokřinky - nás dělilo necelých 50 kilometrů a tak jsme většina vyrazili již kolem 9. hodiny ranní od našeho GNJ. Během týdne naši drazí učitelé naplánovali nejrůznější aktivity - od střelby ze vzduchovky a z luku, přes discgolf, rafty, kánoe v Podhradí až po lezení na skalách v Kružberku. Ve čtvrtek nás čekal Spartan Race, ve kterém první příčky zabrali ‘gčkaři’ (ještě jednou gratuluji, Ondro a Eliško). Z celého turisťáku kurzu jsme si odvezli plno věcí. Třeba to, že pokud mně a mým spolubydlícím z chatky č.4 nepůjde studium, obor instalatér to jistí. Nebo třeba, že když se ztratíte v lese, nejlepší je si zpívat a povídat si se srnkami. Chtěla bych za mě a za celou třídu poděkovat učitelům, kteří s námi na kurzu byli (hlavně p. uč. Kokavcové, která měla ve 3. skupině obrovskou trpělivost), ale největší dík patří panu Bajerovi, jakožto skvělému hlavnímu vedoucímu kurzu.
Markéta Petrášová, 4.G
Barbora Vlčková, 2.A
Petra Bořutová, 2.B
24