Gymplátek 10. Číslo | Page 9

Ale není to jen o čtení. Písemky na střední škole se nedají srovnat se zkouškami na univerzitě. Osobně můžu říct, že všechny 4 předměty k maturitě jsem se učil mnohem méně, než na zkoušku Dějin mezinárodních vztahů v minulém semestru (a to jsem zázrakem dostal známku D). Nejvíce asi záleží na škole. Písmenka před jménem totiž mohou být stejná, ale kvalita a obtížnost studia je ovšem diametrálně odlišná.

Začínáš druhý rok oboru Bezpečnost a strategie v kombinaci s druhým oborem. Proč sis vybral bezpečnost? Souvisí to s tím, že se necítíš bezpečně? Nebo v tom vidíš potenciál budoucnosti?

Určitě není primárním důvodem mojí oborové preference obava o svou bezpečnost. Moje studium se mi líbí i proto, že si můžu vybrat z velkého množství povinně volitelných předmětů,. Asi nejvíce mne v současné době zajímá problematika organizovaného zločinu, což není primárně téma, jež si člověk představí pod pojmem bezpečnost. Tématům jako terorismus či islámský radikalismus se vyhýbám, přestože nyní ve společnosti silně rezonují. Mezinárodní vztahy jsou u nás sice náročné a kvalitní, ale bohužel mne moc nezaujaly. Ono je to asi pochopitelné, přece jen je asi pro většinu zajímavější učit se o trasách pašování drog, praní špinavých peněz, motorkářských ganzích či italské mafii, než například o článcích mezinárodních smluv.

Dokážeš si představit studovat v jiných zemích, kde jsou teroristické útoky častější než u nás? Nemáš obavy z cestování do zemí, ve kterých není bezpečno?

Tak bohužel/bohudík na mezinárodních vztazích je pro nás téměř povinnost vyjet alespoň na jeden semestr na studium do zahraničí, a tak budu v jarním semestru studovat v slovinské Lublani. Nemyslím si ale, že je třeba se nějak více bát. Jsem zastáncem toho názoru, že stát se mi může cokoliv i tady. Rozhodně bych se neochudil o zážitky z cestování kvůli strachu, natož pak u studia. Letos v červenci jsem strávil dva týdny terénní exkurzí na Balkáně, převážně v Kosovu a Albánii, což jsou zrovna země, kde se občas dějí, troufám si říct, zvěrstva, není to tak dlouho, co si tam lidi řezali hlavy – doslova. Hlavně v Kosovu je ještě cítit nevraživost mezi Srby a Albánci. Některé zážitky jsou opravdu neuvěřitelné a musím přiznat, že jsem se několikrát i bál o život, ale to už bych hodně odbočil. Každý, kdo někdy vyjel do zahraničí, dál než na Slovensko a za jiným účelem než za lyžovačkou nebo lehárkem u moře, mi asi rozumí, co se snažím říct.

Bezpečnost v praxi může znamenat i vojenskou službu. Počítáš i s touto variantou?

Rozhodně může. Na oboru máme i pár,,neúspěšných vojáků”, což je taková přezdívka pro některé naše studenty, kteří neudělali fyzické testy, ale chtějí dělat ve vojenství. Vojenské strategie mi přijdou ohromně zajímavé, ale není to směr, jakým bych se do budoucna chtěl zabývat, takže mi snad vojenská služba nehrozí.

Po ukončení studia dostaneš titul. Už víš, co bude tvým dalším posláním?

To je asi jedna z největších nevýhod humanitních věd, že netuším, kam mě vítr zavane. Ale chci v následujících letech co nejvíce cestovat, a třeba tak to pravé zaměření objevím. :)

Tereza Jelínková

Foto 1 - Tak se bydlí v Kosovu

Foto 2 - Hody na Kosově poli