Literární (p)okusy
FEJETON
2
Noční můra učitelů aneb inspekce před katedrou
Jak jistě všichni víme, nedávno na naší škole proběhla inspekce až ze Středočeského kraje!!! Inspektoři ze Středočeského kraje se prohrabali několika stohy papírů a průběžně se vrhali do hodin a strašili učitelky a učitele po celé škole. Učitelé vždy chtěli předvést, jak šikovní jejich studenti jsou, a proto méně zdatným studentům brzy došlo, že zkoušení se jich týkat nebude. Vždyť pedagog vždy ví, kdo je mezi studenty „jistota“. Ani záludné otázky při zkoušení nebyly na programu dne. Dále učitelé velmi apelovali na aktivitu a spolupráci v hodině mezi studenty a vyučujícím. Když pak do hodiny přišel přísně vyhlížející inspektor až ze Středočeského kraje, mohl už jen sledovat opravdu velmi zaskočeného studenta, který odříkával učivo, a to zcela bez vměšování se vyučujícím.
Když pak student spokojeně kráčel se zaslouženou jedničkou zpátky do lavice, vyučující předvedla, zcela výjimečně, řádné opakování již probraného učiva a studenti ukázkově, jako vždy, to je snad jasné, spolupracovali a odpovídali na všechny otázky. Po zazvonění jsme již měli probranou i další látku a pan inspektor byl svědkem jistě normálně probíhajícího vyučování. Chudák pan inspektor. Byl jen divákem „show“ elity českého národa reprezentované nejlepšími našimi studenty, zatímco toužil po zhlédnutí běžného vyučování a zkoušení spíše průměrných z neelitních studentských řad, kvůli čemuž sem podnikl tak dalekou cestu. Když se páni inspektoři vydali na dalekou pouť domů, až do Středočeského kraje, všem učitelům spadl kámen ze srdce, i když byli „samozřejmě“ celou tu dobu úplně v pohodě a žádná inspekce je vůbec nezajímala. Většinou po tomto tvrzení si hřbetem ruky setřeli ledový pot z čela, sedli si, aby zastavili třes v kolenou a doufali, že jejich nejistý a poněkud roztřesený hlas byl dostatečně přesvědčivý.
A co my, neelitní studenti? Spadla klec, teď přijde řada na nás. A my nejsme žádná „jistota“!
Lukáš Jílek 3. B (redakčně upraveno)