Česky – 1905 Fundamento de Esperanto, 2014 Základ esperanta
Deklarace o esperantizmu
Na prvním zasedání prvního esperantského kongresu v Boulogne-sur-Mer, 7. srpna 1905, přečetl autor esperanta Dr. L. L. Zamenhof svoji deklaraci, která byla kongresem v poněkud upravené podobě přijata jako základní charakteristika hnutí. Zde je její znění v českém překladu:
Protože o smyslu esperantizmu mají mnozí lidé nepřesné představy, považovali jsme my, níže podepsaní představitelé esperantizmu z různých zemí světa, kteří se shromáždili na mezinárodním kongresu v Boulogne-sur-Mer, za potřebné podat následující vysvětlení podle návrhu autora esperanta:
1. Esperantizmus je snaha rozšířit v celém světě jazyk neutrálně lidský, který " bez vměšování se do vnitřního života národů a nesnažící se vystrnadit existující jazyky národní " dal by lidem odlišných národností možnost vzájemně se dorozumět, který by mohl sloužit jako smírčí jazyk veřejných institucí v těch zemích, ve kterých jednotlivé národy bojují o jazyk, a konečně ve kterém by mohla být zveřejňována ta díla, o která mají všechny národy stejný zájem. Každá jiná idea či naděje, kterou ten nebo onen esperantista spojuje s esperantizmem, bude jeho záležitostí čistě soukromou, za kterou esperantizmus nezodpovídá.
2. Poněvadž v současné době již žádný badatel nepochybuje, že jazykem mezinárodním může být pouze jazyk umělý, a protože ze všech četných pokusů, uskutečněných během posledních dvou století, všechny představují pouze teoretické projekty, zatímco skutečně dokončeným, všestranně vyzkoušeným, dokonale životaschopným a ve všech směrech nejvíce vyhovujícím se ukázal pouze jediný jazyk, esperanto, proto my, přátelé myšlenky mezinárodního jazyka, u vědomí toho, že teoretické spory nevedou k ničemu a že cíle může být dosaženo jen praktickým pracovním úsilím, již dávno jsme se semkli kolem tohoto jediného jazyka, esperanta, a pracujeme pro jeho rozšíření a obohacení jeho literatury.