CITOVÉ ZRANĚNÍ Z DĚTSTVÍ
Tyto zmatené ženy se stávají nejvděčněj-
šími a nejstálejšími pacientkami estetic-
kých klinik, protože mají za všech okol-
ností problém se sebepřijetím a nikdy se
sobě nelíbí – bez ohledu na počet a roz-
sah provedených operačních zákroků.
Větší náchylnost k rychlé kapitulaci:
Tam, kde otec šetřil svou náklonností
a dceři chybělo mužské vyslechnutí,
pochopení, blízkost, se rozvíjí žena se
sklonem získat si mužovy sympatie co
možná nejdříve. Po seznámení spěchá,
nemá zábrany. Už nechce cítit samotu.
Souhlasí s rychlým „dobytím pevnosti“.
Muže, jemuž se brány otevřou bez větší
snahy, může tato zkušenost paradoxně
znejistět a odradit od rozvíjení vztahu
– při představě, jak snadnou kořistí se
žena stává. Ta pak prochází neštěstím.
Usuzuje, že není dobrá milenka, že není
dostat půvabná, porovnává se s jinými
a hledá rozmanité způsoby, jak se ujistit
o své hodnotě. V krajním případě vyhle-
dá prostředí, kde muži za sex platí. Věří,
že tam se bude cítit platná a oceněná.
Případné zkušenosti s pohrdáním jí ale
naopak sebejistotu ještě více odebírají.
Větší náchylnost k závislostem: Pokud
děti cítí v dlouhé fázi svého života bolest,
snaží se ji aktivně zmírnit, necítit. Vědí-li
zároveň, že se ubližujícím rodičům a pra-
videlné bolesti nevyhnou, unikají z to-
hoto světa jinými prostředky, které buď
otupují jejich cítění (drogy), nebo jim dá-
vají falešný pocit moci (páchání trestné
činnosti). O závislosti na ubližujících oso-
bách a na jejich ocenění ani nemluvě.
Prostředky
k uzdravení
Jak rád bych na první místo svých nástrojů
uvedl stroj času... Bohužel ho nemáme.
Bylo by skvělé moci se vrátit zpět do svého
dětství, vzepřít se rodičům nebo jim domlu-
vit a přetvořit bolestivou etapu v dobu plnou
lásky, podpory a bezpečí – takovou epochu,
jakou měla štěstí prožít spousta jiných dětí.
Jenže to není možné.
Svou minulost nezměníme.
Musíme pokračovat v přítomnosti.
Snažit se vytvářet co nejlepší budoucnost.
Kuchař by možná řekl, že z hořkých suro-
vin neuvaříme sladký pokrm.
My ovšem hořké suroviny použít nemusíme.
Můžeme je vynechat.
Nahradit je něčím jiným.
Tím, co jsme v dětství sami nepoznali.
Vypěstovat v sobě jiné zdroje, než jakým
nás učili rodiče: empatii, citlivost, odolnost,
péči, hlavně lásku a nadhled nad minulostí.
Jak se to dělá?
1. Podívej se na staré fotografie
Když Vás požádám o sebezhodnocení, často
budou skrze Vaše ústa promlouvat cizí slova.
Zraněné vnitřní dítě totiž samo sebe vnímá
očima osoby, která mu vnucovala, jaké je.
Rád si vyslechnu subjektivní názor této cizí
osoby, který od té doby považujete za svůj.
A pak Vám dám šanci, abyste se upřímně
přesvědčili, jestli to, co ta cizí osoba tvrdila,
je/byla opravdu realita.
FC
Hořké
suroviny
z dětství
můžeme
nahradit
něčím, co
jsme zvenčí
nedostali, ale
co můžeme
vypěstovat
v sobě.
Příklad: Dítě, které stále slýchalo,
jak je tlusté, se může „v čase vrátit“
například formou dobových fotogra-
fií. A svýma dnešníma očima spatřit,
často ke svému úžasu, že kupodivu
nebylo o tolik „širší“ než jiné děti.
Nebo: Dítě, kterému bylo vtlučeno
do hlavy, že je hloupé a neschopné,
se s odstupem času může podívat
na svá stará vysvědčení a zjistit, že
vůbec nemělo tak tragický prospěch.
Tyto a podobné metody dávají citově zraně-
nému člověku jedinečnou šanci poopravit si
„své“ mínění o realitě, posoudit se konečně
ne cizíma, ale VLASTNÍMA očima, a možná
se víc dozvědět o člověku, který v něm živil
tuto lež, o důvodech, proč tak činil, potažmo
jak jsme si vlastně osvojili tak ublížené cho-
vání, které přitom nemělo reálný základ.
2. Přehodnoť své současné vztahy
Jestliže nynější partnerství, přátelství, ryze
sexuální vztah či kamarádství s výhodami
Vás vedou ke špatným pocitům, udělejte si
čas pouze pro sebe, usaďte se na nerušené
místo a přemýšlejte, co Vás k dané osobě
přitahuje, co Vám je na ní tak blízké. ð
(55)