92 | 93
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A KLIMA
TÉMA
ŽIVOTNĚ DŮLEŽITÁ ROZMANITOST
Německo je země s velkou biologickou
rozmanitostí. Žije zde kolem 48.000 druhů zvířat a 24.000 druhů vyšších rostlin,
mechů, hub, lišejníků a řas. Ochrana
přírodních základů života je jedním z oficiálních cílů státu a od roku 1994 je zakotvena v ústavě. Německo má 16 národních parků, 15 biosférických rezervací
UNESCO různého druhu na různých
místech od Severního moře až po Alpy, a
navíc ještě tisíce chráněných přírodních
oblastí.
Německo je signatářem nejdůležitějších
mezinárodních úmluv o biodiverzitě a
účastníkem asi 30 mezistátních dohod a
INFO
V Německu se již po několik let opět ve
větší míře zabydlují divoká zvířata. Východní a severní spolkové země se staly
domovem pro více než 30 smeček vlků
(celkový stav vlčí populace se odhaduje
na 300 jedinců). Stále častěji lze spatřit
též kočku divokou či rysa. Počet hnízdících párů orla mořského dosáhl dosud
nevídané výše, téměř běžným zvířetem
se již opět stává i bobr. Ojediněle byli
spatřeni dokonce i losi a medvědi hněd í,
kteří do Německa přicházejí z východních sousedních zemí.
→ wwf.de
programů, jejichž cílem je ochrana přírody. Vlády 196 zemí se ratifikací Úmluvy
OSN o biologické rozmanitosti zavázaly
výrazně snížit úbytek biologické rozmanitosti. Obratu v trendu vymírání druhů
se však zatím dosáhnout nepodařilo. V
roce 2010 byl na konferenci signatářů
Úmluvy v japonské Nagoji schválen mezinárodně právní rámec pro přístup ke
genetickým zdrojům a spravedlivé a vyvážené sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání. Nagojský protokol platí
od roku 2014.
Více než 40% obratlovců a rostlinných
druhů je v Německu považováno za
ohrožené. Z toho důvodu je potřeba
zvýšit úsilí zaměřené na ochranu přírody a druhů na zemi, ve vodách i v Severním a Baltském moři. Neodkladným cílem je také zredukovat ničení biotopů
výstavbou sídelních celků a komunikací či pronikáním škodlivin mimo jiné z
intenzivního zemědělství a přehnojování. Spotřeba plochy na výstavbu sídel
a nových dopravních cest má poklesnout ze 70 hektarů denně na 30. Dalším
cílem je přenechat dvě procenta spolkového území a pět procent lesů divoké
přírodě. V roce 2015 došlo k převedení
četných původně vojenských území,
mimo jiné i slatí a vřesovišť, o celkové
ploše 31.000 hektarů do režimu ochrany přírody.