32 | 33
S TÁT A POLITIK A
TÉMA
ŠIROCE POJATÁ PARTICIPACE
Politické strany hrají v politickém systému Spolkové republiky Německo zásadní a privilegovanou roli. V článku 21
ústavy se píše: „Strany spoluutvářejí
politickou vůli lidu.“ Ruku v ruce s tím
jde závazek k vnitrostranické demokracii: předsedy, grémia a kandidáty
volí na stranických sjezdech v tajné
volbě delegáti vyslaní stranickou základnou.
Aby posílily vnitrostranickou demokracii, rozhodly se strany v poslední době dotazovat v důležitých otázkách
svých členů přímo. Členové SPD hlasovali v roce 2013 o koaliční smlouvě a
rozhodli se jednoznačně pro sestavení
spolkové vlády s CDU/CSU. Ačkoliv
strany v jádru zůstávají formou vyjádření společnosti, zároveň přestávají být
společenským tmelem. Za CDU/CSU a
SPD stojí na milion straníků – v poměru
Hlas lidu
V Německu se používá lehce modifikovaný personalizovaný poměrný volební
systém. Každý volič má dva hlasy.
První hlas dává kandidátovi strany ve
volebním obvodu, druhý hlas zemskému volebnímu seznamu strany.
Počet mandátů ve Spolkovém sněmu
určuje počet odevzdaných druhých
hlasů.
Pro mladé lidi je často atraktivnější
možnost participace prostřednictvím
občanských iniciativ a uskupení nebo
nevládních organizací. Stále větší význam získávají také sociální média coby platformy pro politická vyjádření
nebo akce. Občané se do politického
procesu zapojují také cestou přímé demokracie, např. v referendech. V posledních letech jsou prostředky přímé
demokracie na zemské a komunální
úrovni uplatňovány a využívány občany stále častěji.
Klesající tendence: účast ve volbách do Spolkového sněmu (%)
78,5
1949
91,1 89,1
1972
1983
77,8 77,7 71,5
1990
2005
2013
Zdroj: Spolkový statistický úřad
DIAGRAM
k necelým 62 milionů oprávněných voličů se jedná o 1,7 %. Také volební účast
postupně klesá. Zatímco volby v 70. a
80. letech vykazovaly pravidelně vysokou až velmi vysokou volební účast
(91,1 % v roce 1972), k volbám do Spolkového sněmu v letech 2009 a 2013 přišlo jen 70,8 % respektive 71,5 % voličů.