roku 1949. Přestože má Spolkový prezident především reprezentativní úlohu,
může odmítnout podepsat zákony, o
jejichž ústavnosti má pochyby. Dosavadní prezidenti svůj vliv uplatňovali
především prostřednictvím veřejných
projevů, které bývají velmi sledované.
Spolkoví prezidenti se zdržují stranické
politiky, vyjadřují se však k aktuálním
tématům a někdy vyzývají vládu, parlament nebo občany k činům. Joachim
Gauck, který se označuje za občanského
prezidenta, se často věnuje otázkám lidských práv, odpovědnosti Německa a rizikům ohrožujícím demokracii.
GLOBAL
Office for Democratic Institutions and
Human Rights, Elections of the Federal
Parliament (Bundestag) Organizace pro
bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) monitorovala na vyzvání Německa
volby do Spolkového sněmu 22. září
2013. Experti OBSE se ve své zprávě zaměřili zejména na nové volební právo,
které bylo při těchto volbách poprvé
aplikováno a které by mělo vést ke spravedlivějšímu rozdělení mandátů ve Spolkovém sněmu.
→ osce.org
Spolkový ústavní soud v Karlsruhe bdí
nad ústavou
Veřejností velice vážený Spolkový ústavní
soud v Karlsruhe je velmi vlivnou institucí.
Je „strážcem ústavy“ a jeho stěžejní rozhodnutí jsou závazným výkladem textu
ústavy. Ve dvou senátech rozhoduje kompetenční spory mezi ústavními orgány a
může prohlásit zákony za neslučitelné s
ústavou. Na ústavní soud se může obrátit
každý německý občan, který v některém
zákonu spatřuje porušení svých základních práv. Spolkový ústavní soud v
poslední době získal velký význam v souvislosti se svými rozhodnutími ve věci
postoupení některých práv Spolkového
sněmu Evropské unii.
1969
1989/90
1999
Funkce Spolkového kancléře se
poprvé ujímá politik, který není
členem CDU – Willy Brandt. Východní politika vlády SPD a FDP
vytváří rámcové podmínky pro
usmíření Německa s jeho východními sousedy.
Pokojné protesty vedou k pádu
režimu v NDR. 9. listopadu se
otevírá hranice na západ.
Po prvních svobodných volbách
18. března se NDR 3. října 1990
připojuje ke Spolkové republice
Německo.
Spolkový sněm a spolková vláda
se stěhují do Berlína. Budovy
parlamentu stojí na obou stranách někdejší zdi. Bonn zůstává
sídlem některých ministerstev a
spolkových úřadů.