106 | 107 VZDĚLÁNÍ A VĚDA
TÉMA
VĚDECKÉ SÍTĚ
Globalizace staví německou vědu před nové výzvy. Hlavní roli zde hraje schopnost propojování vědců i vědeckých poznatků a vytváření sítí. Pozice Německa v této oblasti je dobrá. Téměř polovina vědeckých publikací v dnešní době vzniká v rámci mezinárodní spolupráce výzkumníků. Podle zprávy „ Věda světu otevřená 2015“(„ Wissenschaft Welt-offen 2015“) pracuje na 399 vysokých školách 38.094 vědeckých a uměleckých pracovníků cizí státní příslušnosti( tj. 10 % všech zaměstnanců), z toho 2.886 profesorů a profesorek. Počet zahraničních vědeckých pracovníků od roku 2006 vzrostl o 74 %, počet profesorů o 46 %, mimo jiné i díky usnadnění vízového styku pro vědce ze zemí mimo Evropskou unii.
Pozitivně se vyvíjí i počet zahraničních vědců, kteří získali finanční podporu pro pobyt v Německu. Zahraniční experti, kterých je v současné době 56.310, pocházejí nejčastěji z Ruska, Číny, Indie, USA a Itálie. Vysoké školy a výzkumné instituce často zřizují uvítací centra, která pomáhají zahraničním vědcům v počáteční fázi jejich pobytu. I dočasný pobyt vědců se považuje za přínos, neboť po svém návratu do vlasti jsou právě oni často důležitými partnery v rámci sítí pro další spolupráci.
Zahraniční vědci jsou do Německa obvykle přitahování atraktivní výzkumnou infrastrukturou, k níž mimo jiné patří i možnost pracovat s velkými výzkumnými přístroji, z nichž některé nejsou k dispozici nikde jinde na světě. Samotné Helmholtzovo sdružení provozuje asi 50 velkých zařízení pro různé obory výzkumu. Špičkoví zahraniční vědci často přicházejí na německé univerzity na základě „ Humboldtovy profesury“, což je vědecká cena udělovaná Humboldtovou nadací a dotovaná nejvyšší částkou v Německu – pěti miliony eur.
Díky grantu vycestovalo do zahraničí také 17.686 německých vědců. Nejdůležitějšími donátory jsou v tomto případě Německá výzkumná společnost( Deutsche Forschungsgemeinschaft, DFG), evropský program Marie Curie a především Německá akademická výměnná služba( Deutsche Akademische Austauschdienst, DAAD); téměř dvě třetiny všech podpořených badatelů obdržely stipendium právě od této největší světové organizace pro výměnu studentů a vědců.
Německo chce rozšiřovat a prohlubovat mezinárodní vědeckou spolupráci a současně ji pozdvihnout na vyšší kvalitativní úroveň. Vychází přitom z „ Akčního plánu mezinárodní spolupráce“(„ Aktionsplan Internationale Kooperation“), který přijalo Spolkové ministerstvo školství a vý-