Bílá sobota: Ještě před východem slunce se muselo uklidit, vybílit stavení,
vymetalo se novým koštětem. Pekly se mazance, beránci a také chléb. Vše
se chystalo na Boží hod velikonoční. Chlapci pletli pomlázky z vrbových
proutků, vázali se březové větvičky a zdobila se vajíčka.
Boží hod velikonoční: Ze soboty na neděli došlo ke zmrtvýchvstání Ježíše
Krista. Noc byla označována za "velkou" - a odtud název Velikonoce. V
neděli se také začala jíst tradiční velikonoční jídla - vejce, mazanec,
beránek, víno a chleba.Tento den byl také ve znamení pojídání dobrých
pokrmů, klobás, nádivek a dalších. Na Boží hod se setkávaly jen nejbližší
rodiny, bez přátel a známých.
Velikonoční pondělí: Tomuto dni se také říkalo Červené pondělí. Brzy ráno
vycházeli chlapci - koledníci s pomlázkami šlehat děvčata, aby z nich vyhnali
nemoci a lenost. Dostávali od děvčat malovaná vajíčka a cukroví. Proutí, ze
kterého se pomlázky pletly, byla přisuzována životodárná síla. Kdo dostal
pomlázkou, ten omládl.
3