15 kg
Další den se ozval hlásič
hned po setmění. Jednalo
se o kapra a do rána se to
opakovalo ještě třikrát. Tito
kapři už byli už o něco těžší
a největší z nich vážil 16 kg.
Neustále pršelo, ale i přesto
hladina jezera stále klesala,
což je pro toto jezero typické.
Klesání vodní hladiny bylo tak
rychlé, že každé ráno jsem
měl člun posazený na blátě.
Dennodenně jsem ho posouval do vzdálené vody. Každý
druhý den jsem přesouval i
pruty s tyčkami o několik metrů
k vodě. Po několika nočních
záběrech jsem usoudil, že
kapři budou brát zejména v
noci a musím být připraven.
Během dne jsem se snažil
odpočívat na lehátku
a k večeru jsem byl už ve
střehu. Oblečený v nepromokavém oblečení a s prsačky
jsem čekal na záběr ve
druhém bivaku. Trávil jsem
tam celé noci. Zdálo se mi
nelogické několikrát za noc se
svlékat a znovu se oblékat
z tolika věcí.
Na středu vycházel úplněk.
Úplněk opředení tolika příběhy
8
35,50 kg
16,60 kg
a historkami. Až během výpravy jsem zaregistroval, že ji
mám naplánovanou právě na
období před a po úplňku. Tak
jsem byl zvědavý, co se bude
dít. Záběry přicházely a už
bylo jen otázkou, zda se bude
jejich počet stupňovat, nebo
všechno to dosud byl vrchol.
Po obědě mě ze spánku
z křesílka vzbudilo jedno pípnutí hlásiče. Vstal jsem
a šel k prutům. Myslel jsem
si, že než k nim přijdu, tak se
rozběhne cívka. Nic takového
se ale nestalo. Jen back lead
byl několik centimetrů nad
15,50 kg
facebook
www.carponline.cz
hladinou. Sedl jsem do člunu
a vydal se k místu zjistit, co se
děje. Během celé cesty jsem
jen namotával šňůru do navijáku a držel ji napnutou. Když
jsem byl už blízko místa, tak
jsem cítil, že šňůra je v nějaké
vázce a kontakt mám právě
s ní a ne s rybou. Po jemném
potáhnutí
s prutem šňůra povolila z vázky a nasměrovala se doleva.
Domotal jsem několik metrů
a pocítil dvě kopnutí do prutu.
Za chvíli další dvě. Krátce
na to se vynořil na hladinu
kapr. Obrovský kapr! Hned mi
problesklo hlavou, že o něj
prostě nesmím přijít. Připravil
jsem si podběrák a snažil se
ho co nejdříve podebrat. Kapr
jakoby vyčkával pár metrů
od člunu. Stále jsem na něj
s podběrákem nedosáhl. Tak
jsem zapnul motor a popojel
kousek naproti němu. To
už stačilo, abych ho mohl
podebrat. Když vklouzl do
podběráku, tak se mi ulevilo
a měl jsem velkou radost.
Najednou jsem ztratil odhad
velikosti kaprů. Nevěděl jsem,
jestli to je ten, po kterém jsem
9