zde celkem úspěšně chytat
kapři a parmy, ale v sezoně tu
bývá hodně plno. Je lepší tu
jen spustit loď na vodu a odjet
hledat nějaké klidné pěkné
místo, kde se člověk vyhne
davům rybářů.
Ačkoliv se mi nespoutanost
a divokost jezer Sierra Brava
a Orellana zamlouvala a
nachytal jsem tam hodně
kaprů, přece jenom se mi
více líbilo na nádherně
drsném jezeře Cijara. Dá se
považovat za nejklidnější a
nejméně navštěvované jezero
tohoto regionu. Mohou za to
především jeho prudké břehy
a řídká silniční síť. Na Cijaře
budete pevnou loď nebo člun
stoprocentně potřebovat.
Okolní krajinu protíná bezpočet
dlouhých ramen, a pokud si
jako základnu vyberete ostrov,
máte soukromí zajištěno. Ve
srovnání s Orrellanem a Serenou zde však žije mnohem
méně kaprů v přepočtu na
hektar. Jeho atmosféru ale stojí
za to zažít na vlastní kůži.
Pokud byste si chtěli na Cijaru
nebo nějakou jinou přehradu
v tomto regionu naplánovat
výpravu, mějte na paměti, že
v létě tu bývá nesnesitelné
horko. Obecně je lepší přijet v
době, kdy je stav vody nízký.
Když je na Cijaře hladina
vysoko, mění se tu rybaření
v noční můru, protože voda
zaplaví husté keře rostoucí na
březích. Jezero je hluboké,
ale najdou se zde i mělčiny a
lavice, takže si s sebou určitě
vezměte echolot, abyste mohli
zmapovat dno.
Rybaření na velkých
přehradách na řece Guadiana se mi líbilo, ale za úplně
nejlepší loviště na této řece
považuji její horní úsek. Asi
čtyři hodiny jízdy východně od
Orellany se řeka mění v pouhý
potok. Přesto tu žijí obří kapři.
Vhodným výchozím bodem je
městečko Ruidera.
Jižně od města leží deset
různě velkých jezer (říká se
jim laguny). Řeka Guadiana
stéká údolím a postupně všemi
jezery protéká. Jezera propojují vodopády a díky nim je zdejší
malebná krajina přímo kouzelná. Rybařil jsem na všech
těchto „lagunách“, jezeře Concejo, Torrila, Tiajas, San Pedro,
Redodilla, Lengua i Batanas.
Na velké kapry a parmy přes
13 kg jsou nejlepší největší
jezera, která se nachází ve
spodní části tohoto jezerního
řetězce. Jde o revíry Ray a
Colgada.
Nejúspěšnější jsem byl na
jezeře Colgada. Nachytal jsem
tam parádní kapry ve skvělé
kondici a hodně parem přes 12
kg. Dvě dokonce vážily téměř
15 kg.
Rybaření v severovýchodním
koutě Colgady jsem si sice
náramně užíval, ale pomalu
jsem začal cítit potřebu zmizet
z dohledu chtivých pohledů
ostatních rybářů. Začal jsem
hledat nová loviště podél
jižního břehu jezera. Dalo mi
to hodně zabrat, ale nakonec
se mi přece jen podařilo najít
několik pěkných klidných míst
daleko od lidí, kde se dosud
nekaprařilo.
Zdolávání velkého kapra z Ebra u Mequinenzy
Gary se zimním šupináčem z Ebra
Nejlepším obdobím pro
rybaření na tomto jezeře je
určitě zima. Právě za mrazivých nocí a jinovatkou
pokrytých rán jsem zažil ty
nejlepší výpravy, jaké jsem kdy
v celém Španělsku podnikl.
Dále po proudu se nachází
další výjimečný revír. Ohromná
vodní plocha. Jezero Penarroya, leží severozápadně od
Ruidiery a ve zdejším regionu je to skutečný poklad.
V lagunách dole na jihu
žijí nádherní kapři, ale ve
srovnání s Penarroyou je jich
podstatně méně. Vyskytují se
tu samozřejmě i velké parmy,
jenže v mnohem menších
počtech a ve srovnání s jezerem Colgada je obtížnější je
najít.
Zimní říční kapr
18
facebook
www.carponline.cz
Revíru Penarroya kralují kapři.
Když se spojí menší hejna v
jedno velké, a to vám připlave
do loviště, máte jistotu, že
návnady zmizí do poslední
a akce bude nepřetržitá.
Díky rozloze téměř 4 tisíce
hektarů, máte prakticky neomezenou možnost pátrat po
kaprech. Silnice CM-3115
neumožňuje zrovna ideální
přístup, k jezeru se přiblíží jen
v hlubší části přehrady u hráze.
Nejproduktivnější úseky jsou
v centrální a jižní části, jenže
tam budete bezpodmínečně
potřebovat náhon na všechna
čtyři. Cesty tam jsou jen
prašné a na některých místech
se změní v pouhé stezky.
Za vysokého stavu vody se
kapři shromažďují v úzkém
úseku na jihu. Ten se se stoupající hladinou mění ve velkou
zátok HH