Potenciál hlavního říčního
toku je z rybářského pohledu
promarněný kvůli silnému
proudu a špatné přístupnosti
některých úseků. Na rozdíl
od Ebra, na jehož toku byla
vystavěna řada přehrad, na
říčním systému Guadalquivir
vybudovali hráze většinou na
jeho přítocích.
Z horských oblastí o celkové
rozloze přes 37 tisíc kilometrů
čtverečních do Guadalquiviru
přitéká na patnáct velkých řek.
Leží na nich více než třicet
přehrad, například Girbaile,
Guadalen, Encina, Fernandina
a Tranco východně od Linares,
po přehrady mezi Cordovou a
Seville, jako např. Melonares,
Hueznar, Jose Taran, Retortillo,
Puento Nuevo, Guadelmellafo,
Bembazar a Navallana.
Nejdůkladněji jsem prozkoumal úsek mezi městy Montoro a Bailen. Oblíbil jsem si
řeku Jandulu, která napájí
Guadalquivir. Její proud spoutávají dvě přehrady - Jandula
a Encinarejo. Třetí přehrada
se nachází na horní části
řeky Montoro. Ve všech žije
spousta kaprů, ale mým
nejoblíbenějším revírem je tu
Encinarejo.
Přehrada Encinarejo (alias
jezero Montana, jak jsem
mu říkal, když jsem tu rybařil
poprvé) se klikatí údolím Marena. Obklopuje ji hornatý terén,
kde žijí divočáci, vysoká zvěř
a vzácný rys. Úžasné místo
pro rybaření. Nachytal jsem
tu bezpočet ryb. Během jedné
výpravy jsem na břeh dostal 67 kaprů. Přestože zdejší
rekord činí 31 kg, žádný z nich
nedosáhl ani dvaceti. Většina
kaprů vážila přes 10 kg, jen
pár mělo 15 kg - 17 kg. V tak
nádherné krajině ale člověk
nechce lámat rekordy, lepší
je užívat si pobyt v přírodě a
rybaření. Zdržel jsem se tu
16
jen pár dní, ale tak jsem kouzlu přehrady propadl, že jsem
přestal vnímat běh času a na
okolní svět docela zapomněl.
Nejširší část jezera se nachází
nedaleko nejhlubšího místa
přehrady. Potom se postupně
zužuje a vine krajinou, až narazí na vysokou betonovou hráz,
která zadržuje ohromnou masu
vody. I tento užší úsek patří k
mým oblíbeným. Na šoulačku
mi tam zabraly ryby pomalu
vplouvající do zátoky „Otter“
a skrz kaňon „Devils rock”.
Nechytal jsem tam už desítky
let, ale tenhle španělský revír
mi ze vzpomínek nikdy nevymizí.
ŘEKA GUADIANA
Ze všech řek, na kterých jsem
ve Španělsku rybařil, mi Guadiana přirostla k srdci nejvíce.
Co se týče počtu ulovených
kaprů, může se s Ebrem směle
měřit, a když přijde na velikost
jednotlivých úlovků, dokonce
jej překoná. Na Ebru jsem viděl
kapry přes 35 kg, ale žádný
takový úlovek nebyl zaznamenán. Pokud je mi známo,
byli zde prokazatelně uloveni čtyři kapři přes
30 kg. V poledních letech
stoupl počet
ulovených
pětadvacítek, nad 35
kg se však zatím žádný
Zlatý šupináč z Guiadiany
kapr nedostal.
S Guiadianou se to má jinak.
Tam byla ulovena řada kaprů
přes 30 kg a dokonce i jeden
lysec 35,90 kg. Zároveň se tu
chytá i hodně pětadvacítek a
třicítek. V ětšina jich pochází z
velkých centrálních přehrad,
zejména z 35km dlouhého
jezera Orellana (5,5
tis. hektarů), 34km
dlouhého Garcia
Del Sola (3,5 tis.
ha), Zujar (4,5
tis. ha), Cijara (6,5 tis. ha)
a obrovského,
téměř 14tisíci
hektarového jezera
Serena, které se táhne
v délce 44 km.
Na všech těchto
přehradách jsem
rybařil. Největší úspěchy jsem
slavil nejspíš na Orellanu.
Oblíbil jsem si tam loviště při
ústí 2,5 km dlouhého jižního
ramene, které se nachází
severozápadně od Puebla de
Alcocer. K této části jezera se
bohužel nedá přijet po žádné
veřejné komunikaci. Musel
jsem si se zdejšími farmáři
domluvit, aby mě pustili po polní cestě přes zamčené brány.
Lze se tam samozřejmě dostat lodí z jiných, snadněji
přístupných míst, ale to zabere
Divoký šupináč z jezera Colgada na
horním toku řeky Guadiana
Senzační dvojnásobný úlovek - parma a kapr
ze zimní výpravy na Guadianu
Rybaření v kaňonu „Devils Rock“
facebook
www.carponline.cz
hodně času a stojí to značné
úsilí. Rovněž to znamená,
že člověk musí nechat auto
zaparkované jinde a ztratí ho
z dohledu, což může být z
bezpečnostních důvodů problém. Nejlépe přístupný úsek
se nachází u Puerta Pena, kde
se jezero narovnává, protože
se do něj vlévá řeka Guidiana,
která nedaleko odtud opouští
přehradu Garcia Sola. Dají se
17