A
ni ve snu by mě
nenapadlo, že
jednou zažiji
něco takového na
vlastní kůži. lhal bych, pokud
bych tvrdil, že jsem po tom
netoužil, jako každý vášnivý
kaprař. Existují životní situace
a životní výpravy, které se už
v životě možná nikdy nebudou
opakovat. Nevěřil jsem
vlastním uším, když mi můj
kamarád zavolal a řekl, že se
uvolnilo jedno místo na jezeře
Baly-s v Maďarsku. Neváhal
jsem ani vteřinu a vše, co jsem
měl doposud naplánované,
jsem zrušil. I když to bylo
sobecké vůči rodině, ale řekl
jsem si, že je ten pravý čas a
ta pravá chvíle na odpočinek.
Měl jsem právě v tom termínu
naplánovanou dovolenou, a to
mi hrálo do karet. Ještě jsem
musel sladit rodinné záležitosti
a přizpůsobit se jim, aby byl
klid v rodině.
Mnoho času na přípravu jsem
neměl, protože jsem přišel
domů den před odjezdem na
výpravu. Ale to už můj parťák
Super Mário byl nastartovaný
na plné obrátky. Dali jsme
dohromady výbavu a doladili
věci, které budeme potřebovat
během toho týdne. Brzy
ráno jsme museli dobalit a
20
náš nový přechodný domov.
Molo 10 x 10 m a kolem sebe
nic jiného, než voda. Hm, tak
toto bude zajímavé, alespoň
pro mě. Na tak malém prostranství týden asi nepřežiju,
myslel jsem si. Nebyl čas ani
na odpočinek. Museli jsme vše
připravit a co nejdříve vyvézt
pruty na svá místa. Začala
promenáda po molu. Vlevo,
vpravo... to sem, to tam... kde
dát pruty a jak... Jako mravenci jsme kmitali nahoru a dolů.
19,50 kg
vyrazit. Doufal jsem, že máme
všechno, a když ne, budeme
muset improvizovat. Nic jiného
nám nezbývalo. Čekal nás
týden extrémů. Věděl jsem
že, budeme muset zaplatit
nováčkovskou daň, ale že až
tak velkou, to jsem opravdu
netušil...
Po příjezdu na jezero nás majitel přivítal a nalil nám panáka
na uvítanou. To byla
pořádná frngalica! Ještě teď
mám husí kůži. Prohodili jsme
několik slov s chlapy, co seděli
týden na místě, kde jsme měli
chytat i my. Informace nebyly
m