ARCH 9/2019 web ARCH_9_2019_web - Page 15

z hľadiska výšky v úrovni strednej etáže. Schodiská aj lietadlo pou- kazujú na pohyb nahor i nadol. Z týchto súvislostí sú zrejmé ďalšie významy: pamätník nemusí byť iba vitrínou podniku a  domom mŕtveho, môže odkazovať aj na mýtus o Ikarovi a Daidalovi, ktorí sa usilovali vzlietnuť nad labyrint a dotknúť sa Slnka. Rekonštrukcia Petra Všetečku pracuje s  dvoma východis- kami: 1. okrsok okolo pamätníka chápe ako zlínsku Akropolu a 2. vzdoruje historickým aj súčasným snahám k pamätníku niečo pridávať a  teda aj meniť jeho vnútornú klímu, ktorá sa prakticky rovná tej vonkajšej. Kým prvé východisko utvára rámec zjednote- nia všetkých vrstiev a  významov pamätníka do jedného celku, druhé uprednostňuje princíp redukcie a  jednoznačný výklad „sparťanského“ ducha pamätníka. Tento dôraz na Akropolu pod- poruje pôvodný Gahurov sedemosý model pamätníka aj mnohé príklady z  antického sveta v  jeho Estetike architektúry /5/, ale najmä jeho vytýčenie severojužnej a  východozápadnej osi Zlína, ktoré umožňuje integrovať zlínsku Baťovu obec ako unikátnu jed- notu v  rámci prvej Československej republiky. Druhé východisko je pochopiteľné vzhľadom na historické aj súčasné snahy neustále pamätník modifikovať, obkladať, prestavovať a premenúvať. Všetečkova starosť o  Akropolu dovoľuje stávajúce aj budúce rekonštrukcie okolitých stavieb aj úpravu zelene, ale aj prepojenie okrsku s  cintorínom, na ktorom je Baťa pochovaný (nekropola). A súčasne nastoľuje otázku, kde bola, prípadne v budúcnosti bude, Agora zlínskej Baťovej obce. Oproti tomu „očisťovanie“ pamätníka je vlastne pocta Gahurovi a  jeho architektonickej práci, ktorá na- priek všetkému pretrváva. Nové zásahy (pribudol nový južný vstup s bezbariérovým prístupom do pamätníka ako analógia severného vstupu), aj získané povolenia a výnimky na obnovu pôvodného sta- vu, ktoré takúto výnimočnú rekonštrukciu vôbec umožnili, k tejto pocte jeho dielu smerujú. 40 Čoho je teda takáto rekonštrukcia manifestom a čoho je testa- mentom? Možnože odpoveď je už v testamente Tomáša Baťu: „První podmínkou prospívání našeho závodu je, abyste se nedomnívali, že závod je jen váš, že je jen pro vás. Závod náš nebyl k  tomu také vybudován, aby zajistil existenci jen jeho zakladatelům. Vyšší po- hnutky to byly, které na nás působily, abychom potlačili své vášně a choutky, pokud jsme je viděli, že jsou závodu škodlivé. Nebylo to jednou, co jsme byli odhodláni, životy své obětovat ve prospěch závodu, a jeden z naší rodiny mu již za oběť padl. To se nedělá jen proto, aby se zajistil majetek. V rozvoji našeho závodu spatřovali jsme rozvoj a zajištění blaho- bytu celého kraje. Bylo naší chloubou a pohnutkou k další neúmorné práci, když jsme viděli, že závodem naším přinášíme nový, do toho času nepoznaný život do našich krajů, že zvedá se jeho rozvojem všeobecný blahobyt a  vzdělání našeho lidu. Byla to touha tvořit, poskytovat stále většímu a většímu množství lidu účast na výhodách, které náš závod jak zaměstnancům, tak zákazníkům poskytoval. Pokud budete této velké ideji sloužit, potud budete ve shodě se zákony přírodními a lidskými. Jakmile ale budete každý pamatovat sám na sebe, jakmile přestanete sloužit svým závodem všeobecnu, stanete se zbytečnými a padnete neodvratně.“ /6/ Marian Zervan, Monika Mitášová Poznámky: 1 6. 10. 2006. Organizátori: mesto Zlín a  Nadace Tomáše Bati. Za účasti Evy Jiřičnej, Ladislava Lábusa, Emila Přikryla, Karla Ksandra a Petra Všetečku. 2 Rozhovor s F. L. Gahurom nazvaný Architektonické pojetí budovy Památníku Tomáše Bati. Zlín (denník), 24. 3. 1933. Citované podľa Všetečka, Petr. Idea a její obnova. Složitá cesta k jednoduchosti. Ru- kopis, 2019. 3 Skleněný plášť bol reštaurovaný. „Je tvořen původními ver- tikálními ocelovými profily (80/90 mm), svařenými ze dvou U profilů, v každém podlaží přivařenými k vodorovným L profilům ukončujícím stropní desky. (...) bylo provedeno zasklení replikou původního katedrálního skla vyrobeného dobovou technologií vál- covaného skla. Sklo je oproti původnímu zpevněno kalením. Skla jsou oboustranně kryta původními svislými ocelovými lištami, do kterých jsou vsazeny hliníkové čepy nesoucí jednotlivé skleněné tabule. Mezery vyplňuje sklenářský tmel. Vodorovné spáry mezi skly jsou tvořeny olověnými vitrážovými pásky.“ In: tamže. 4 The LUMINATOR, INC. CHICAGO od firmy Gottlieb Brother & Brauchbar v Brne. In: tamže. 5 Gahura, František, Lýdie. Estetika architektury. Zlín, 1943. 6 Tomáš Baťa, Doprovod k  mé poslední vůli. Dostupné na https://pamatnikbata.eu/strucny-zivotopis/.