II. Osud pesticidů v životním prostředí
K hlavním zdrojům znečištění ekosystémů patří používání pesticidů v polním, lesním a vodním
hospodářství, veřejném zdravotnictví a hygieně. Jde zejména o velkoplošné postřikování polí a lesů,
často také o záměrnou aplikaci na vodní hladiny proti přenašečům chorob anebo vodním rostlinám
v zavlažovacích systémech. Dalšími zdroji přímého znečištění vodních toků jsou odpady z průmyslové
výroby pesticidů, odpady z domácností, z čištění zemědělských strojů apod. Mezi nepřímé zdroje patří
erozivní činnost větru, splachování a splavování půdy.
Schopnost předvídat chování chemických látek v biologických a ekologických systémech do značné míry
závisí na znalosti fyzikálně-chemických vlastností dané sloučeniny. Mezi důležité fyzikálně-chemické
vlastnosti nejčastěji používané při hodnocení životního prostředí patří: teplota tání/varu, tlak par, různé
rozdělovací koeficienty, rozpustnost ve vodě, Henryho konstanta, koeficient sorpce, bioakumulační faktor
a difúzní vlastnosti. Perzistence vyjadřuje poločas života, tzn. dobu, za kterou obsah látky v prostředí
klesne na polovinu.
Pesticidy mohou být dle poločasu života rozdělěny do 3 kategorií:
1. neperzistentní pesticidy - poločas rozpadu je menší než 30 dnů
(př.: malathion, dicamba)
2. středně perzistentní pesticidy - poločas rozpadu je 30 - 100 dnů
(př.: benomyl, diuron)
3. vysoce perzistentní pesticidy - poločas rozpadu je více než 100
dnů (prometon)
Ačkoli se pesticidy aplikují dle zásad tzv. správné zemědělské praxe (GAP), nelze vyloučit zasažení i jiných
necílových organismů či kontaminaci jednotlivých složek životního prostředí.
Odhaduje se, že 65% přípravku použitého na ošetření postřikem zasáhne listovou plochu, 25% půdu a
10% se již během aplikace uvolní (odpaří) do atmosféry. Po kontaminaci atmosféry se následně mohou
molekuly pesticidu vázat na pevné částice rozptýlené v atmosféře. Sorbované na tuhé částice nebo ve
formě par jsou dále transportovány do více či méně vzdálených lokalit. Kromě fyzikálně-chemických
vlastností je přestup pesticidu do jednotlivých složek životního prostředí často ovlivněn řadou faktorů, jako
je teplota, dešťové srážky, rychlost větru, druh půdy. Např. působením deště se mohou rezidua polárních
pesticidů dostávat z nadzemních částí rostlin do půdy. Odtud mohou být pesticidy transportovány do
podzemních a povrchových vod a deponovány v říčních sedimentech. Stejným způsobem se mohou do
prostředí dostávat pesticidy aplikované přímo do půdy (např. pre-emergentní herbicidy). Pesticidy se
nejlépe adsorbují na půdy jílovité nebo na půdy s vysokým obsahem organického materiálu, nejhůře pak
do půd písčitých. Naopak pesticidy vytěkávají nejlépe z písčitých a vlhkých půd. Teplé, větrné počasí s
drobnými srážkami také příznivě ovlivňuje vytěkávání.
6 | ALS Pesticidy