O NIEČOM
Autor: Marrrqui
Nevzdělaní a/nebo nevzdělatelní?
V září začíná nový školní rok. Je to všudypřítomná záležitost, která nás jako školáky ovlivňovala
několik let a často ji pociťujeme i dlouho poté, co opustíme školu. Téma vzdělání a učení se tudíž
tomuto článku nemůže vyhnout. Chci na něj ale pohlédnout z jiného úhlu pohledu. Chtěla bych
mluvit o jednom zajímavém psychologickém a sociologickém jevu – o tzv. vlčích dětech.
Následuje otázka: „Co pro většinu společnosti symbolizuje vlk? Jsou to kladné, nebo záporné
představy?“ Na jednu stranu si s vlkem spojujeme určitou divokou svobodu, představu divočiny, která
vzbuzuje obdiv, na druhou stranu z nich máme instinktivní strach. Pravděpodobně nejste výjimkou.
Co se vám ale vybaví pod pojmem vlčí dítě? Vzteklé, zlé dítě? Vlkodlak? Dítě, které žije s vlky?
Všechny tyto nápady nejsou úplně „mimo“ (až na toho vlkodlaka :)). Vlčí děti vyrůstaly
v nepříznivých podmínkách v izolaci od lidí, někdy samy, jindy přímo s vlky (třeba jako bájní Romulus
a Remus, zakladatelé Říma) nebo např. se psy. Společné mají tyto osoby to, že se nesocializovaly do
lidské společnosti aneb nepřijaly lidské návyky. Neměly k tomu zkrátka příležitost, když žily někde v
pelechu a pro přežití lovily myši. Nebyl s nimi žádný člověk, který by je naučil chodit po dvou, mýt si
ruce, mluvit, počítat, psát, jíst příborem, potlačit agresivitu, chovat se morálně a přípustně mezi jinými
lidmi. Nikdy také nemusely zapadnout mezi jiné lidi. A nemají jméno, protože jim ho nikdo nedal.
Divíte se, že takové děti mohou v civilizovaném světě existovat? Možná si tyto děti dovedeme
představit v Africe, v zapadlých místech Asie nebo Jižní Ameriky a tam je pravděpodobně „snazší“ je
opravdu najít. K zanedbání péče o dítě ale nedochází jen v méně rozvinutých částech světa. Můžete si
tedy přečíst např. o chlapci Hadarym, který přežil na Sahaře díky péči pštrosů, ale také o chlapci z
francouzského Aveyronu a jedním z nejmladších případů je Ukrajinka Oxana Malaja, která žila se
psy.
Nejznámější vlčí děti jsou dívky Kamala a Amala z Indie, které ve dvacátých letech minulého
století žily s vlky a které, když byly nalezeny, neuměly nic z toho, co je vypsáno výše. S velkou péčí se
některé z těch dovedností a znalostí, které jsou pro nás základní, naučily, ale rychle dosáhly vrcholu
svých možností a nepřekonaly úroveň mentální retardace. Propásly totiž tzv. senzitivní období aneb
určitý věk, v němž se děti nejrychleji učí jednotlivé dovednosti. A ty nejzákladnější věci se učíme v
30