Abdon 6/2020 | Page 31

u vypínajícími se horskými štíty a jeho lyrická duše abstraktními, tak i konkrétního rázu, týkajících se dá a tato z posledních sil jedoucí herka nakonec t, až si konečně protáhne nohy, nadmíru natřesené é cigáro. Při samotné představě mu ústa mimoděk r a zeleně za oknem. To ho začalo dostávat do vydržel až do vysvobozujícího kvílivého brzdění al ve vlaku posledním cestujícím. Zvedl se možná V kloubech mu zakřupalo, špeky se setrvačností t o okno, na němž zanechal mastný otisk zpocené el s batohem v ruce z vagonu. Okamžitě ho upustil hl do kapsy pro tabatěrku a zapalovač, aby doplnil silné, že mu v hlavě zahučelo a zrak se rozmazal. enský hlas, ve kterém okamžitě poznal ten samý, s svého vystoupení. Kvůli němuž vlastně absolvoval referentka, starostka obce Svätý Stolec, a bôhvie ývl a při dalším potáhnutí z cigarety se rozhlédl domluvy vyzvednout, a velmi zchátralé nádražní ctivých kamenných základů, nebylo kolem vůbec okolí a lehký horský vánek voněl čistou esencí tarožním kostýmu, odhadem snad z období první ste konania. Tam si na chvíľu oddýchnete a rýchlo tavil na nohy aj mŕtveho,“ zasmála se a pokynula l nedopalek, zvedl zavazadlo a následoval svou ná Tatra 603. Blýskala se, jako by akorát sjela z bré slúži, načo sa toho zbavovať?“ S cvaknutím si es kapotu a se slovy „Páči sa“ nasedla. řekvapilo ho, že ani ty nejsou zamčené. „Kdo by ával na své místo. svém uvelebení v pohodlném sedadle. poctivého osmiválcového motoru, který naskočil ě a hlasitě si předl na volnoběh. ych zvláštností, aby ste sa zbytočne nezľakli. Ľudia rujú. Na to si ale rýchlo zvyknete. Inak majú dobré žite. A ja pevne verím, že v tom nebude najmenší