a svojho. Tak ako ja! Stačilo mi počuť vystúpenie v
hosť pre tohtoročnú oslavu.“
bude to úplně v pořádku?“ reagoval básník lehce
adzvedajícími převýšeními a klesáními strávili oba
onečný cíl své cesty hledal po svých. Už jen jeho
adváhou by ho již za kratičký pochod odsoudila k
užily za potravu divé zvěři obývající místní husté
úsměv.
ě před posledním klesáním se naskytl cestovateli
laň, ohraničené okolními štíty. V něm posazena
krytý před bezcitným konzumním světem všude
ěj společnice. „A aj vy prispejete k jeho nádhere, aj
jím úsměvem něco ukrývalo. Hned tu vtíravou
zahrát na strunu skromnosti.
ý hosť na oslavu uctenia pamiatky našich predkov.
nete a večer budete súčasťou oslavy, akú ste ešte
môžete veriť!“ Znovu se jí vykouzlil na tváři ten
e básník schopen chápat.
haloupky. Z blízka vypadaly ještě krásnější. Jako z
ilo na větším volném plácku v pomyslném středu
ráz zjevili kolem vozu. Jeden okamžitě otevíral s
bral batoh z básníkova klína a s učebnicově
ů přes trčící křivý a zčernalý chrup zahýkal.
ebojte sa mu povedať. Ak to bude v jeho silách,
lka, starostka a bůhví co ještě. Na to se Jozka
eraz vás odvedie do vášho ubytovania, kde môžete
dveď nášho hosťa!“ pokynula.
hem dlouhodobě nepraktikované ústní hygieny z
si poskočil i s těžkým básníkovým zavazadlem v
ed následoval. Prošli kolem bytelného dřevěného
stlučenými z mohutných, nahrubo opracovaných
sník dost zadýchaný a uřícený. Z čistého horského
rgii celého místa, tak rozdílnou od jemu známého
ivní okamžik, který věští slavnou budoucnost mé