Abdon 5/2018 Abdon 5_2018 | Page 36

být obliba v jazykových experimentech, jejichž výsledkem byly shluky hlásek bez jediného smyslu. Inu, hravý a provokující dadaismus. Dadaismus pozvolna umírá, píše se rok 1922 a v Paříži vzniká umělecké uskupení bez jakéhokoliv pevného programu. Následující dva roky pak dochází k prolínání mezi dadaismem a surrealismem. Mají mnoho společného, ať už jazykové experimenty, tak pokusy s asociacemi. Jakmile byl totiž Freud přeložen do francouzštiny, objevuje se automatické psaní – tedy takové psaní, které probíhá jen na základě asociací a co nejrychleji, aby se tvůrce vyhnul kontrole podvědomí. Vřele doporučuji vyzkoušet! Sigmund Freud ale tak nadšený nebyl a principiálně byl proti takovému zacházení se svými díly. Což umělce ani trochu neodradilo. Breton vydává manifest surrealismu, autorem výrazu je samotný Apollinaire, kterého zmiňují i vyučující na střední. Principem literární tvorby se stává imaginace, především však nevědomí – naše snaha kontrolovat tuto oblast je zcela marná a zbytečná. Obecně vzato byl surrealismus proti jakékoliv kontrole umělecké tvorby, což byl značný problém pro malířství – nemůže malovat, aniž byste se dopouštěli kontroly. Přesto jsou malíři této doby notoricky známí - Salvador Dalí či Joan Miró. Mimochodem, Picassa objevili surrealisté. Přešla jedna válka a nastalo podivné období, ve kterém lidé chtěli žít na plný plyn, jenže je cosi svíralo, jako by se kolem krku utahovala oprátka. Ale o tom zase někdy jindy. 34