Kate pokračovala v pronásledování po severní straně Temže , dokud nezastavili v celkem obyčejné ulici s několika staršími i novými obchůdky . Vystoupili z auta a zmizeli v průchodu mezi domy , který byl tak úzký , že se na první pohled zdálo , že by skrz prošlo jen malé dítě .
Kate zrovna chtěla nastartovat a vrátit se do hotelu , když jí někdo zaťukal na okýnko . Nejdřív se lekla , ale když uviděla , že je to muž okolo padesáti let s vousy a celkem milým obličejem , uklidila se a stáhla okénko . „ Dobrý den , nechci rušit , ale všiml jsem si , že asi něco hledáte ,“ usmál se na ni a naklonil se blíž . „ Ano , sestra mi řekla , že je tu někde v okolí jeden antikvariát s hezkými věcmi , tak jsem se chtěla podívat , ale nemůžu ho najít ,“ rozhlédla se po ulici a opětovala mu úsměv . „ Tak to je hodně chabá lež ,“ usadil ji chladně . Najednou se přes ni přelila zvláštní vlna pachu a ona poznala , že je to upír . „ Co tu skutečně dělá taková hezká upírka ?“ usmál se , ale tentokrát jí z toho přeběhl mráz po zádech . „ To není Vaše věc ,“ poznamenala a snažila se skrýt nervozitu . Pomalu se chopila klíče a chtěla s ním otočit v zapalování . „ Jdete taky za ním ?“ zeptal se . „ Za kým ?“ zeptala se opatrně . „ Nedělejte opatrnou , všichni ví , že je zpátky ve městě ,“ ušklíbl se . „ A Vy za ním jdete ?“ snažila se alespoň něco málo zjistit . „ Ano . Vím kudy , jdete taky ?“ naznačil rukou směrem k tomu malému průchodu . „ Ano , jdu ,“ řekla , vytáhla klíčky ze zapalování a vystoupila z auta . Když ho zamykala , nemohla uvěřit tomu , co dělá . Nejenže jednala bez toho , aby se nejdřív poradila s Hardym , ale prakticky vzato to byla sebevražda .
Následovala muže do průchodu , ve kterém před chvilkou zmizeli ty tři Redfieldovi parchanti , a modlila se , aby setkání s „ ním “, přežila a v hlavě zatím vymýšlela spoustu lží , které by mohla použít .
Když vyšli z průchodu , ocitli se v malém prostoru mezi domy , v kterém stál jen špinavý a rezavý kontejner . Ten upír ho odšoupl stranou a odkryl tak poklop . Otevřel ho a skočil dolů . Kate chvíli zůstala stát a napadlo ji , jestli by teď ještě stihla utéct . „ Tak jdete ?“ zvolal zespoda . „ Jo ,“ odpověděla Kate a nedůvěřivě se spustila za ním . Ocitla se v něčem , co vypadalo jako stoka a opuštěný sklad zároveň . Rozhlédla by se víc , ale ten chlápek se hned vydal chodbou a vůbec na ni nečekal , tak se měla k tomu , aby ho dohnala , když už tu byla . Prošli několika dlouhými chodbami se spoustou zatáček a Kate jenom doufala , že trefí sama ven . Nakonec došli ke dveřím , u kterých seděli dva namakaní upíři a hráli karty . Když k nim došli , jenom zvedli hlavy a prohlédli si s hladovými výrazy Kate , pak se dál věnovali hře . Za dveřmi ležela menší hala , která zjevně sloužila jako centrum jejich skrýše . Uvnitř se pohybovalo několik dalších upírů , ale nijak extra nevěnovali pozornost jejich přítomnosti . Kate si byla jistá , že vzadu zahlédla tu malou Číňanku , která patřila k té trojici dětí , ubytovaných u ní v hotelu .
Náhle se v čele haly objevil vysoký a vypracovaný muž v černé kožené bundě a s tmavými vlasy , na kterých byla tuna gelu , která tvořila lesklou vrtvu a umocňovala tak dojem , že vlasy ulízlé dozadu jsou mokré . Působil arogantně , ale i nebezpečně . „ Copak k nám přivádí takovou pěknou tvářičku ?“ upřel své divně výrazné oči na Kate . Bála se , že její lež prokoukne , stejně jako ten upír před chvílí . Potom si vzpomněla na jednu knihu , kterou před lety četla . Psalo se tam o tom , jak oblafnout detektor lži . Detektor lži zaznamenává váš tep , rychlost dechu , pot atd . Předpokládala , že i upíři vycítí lež tím , že se člověku při lži zrychlí tep a zpotí se . Bylo tam také několik článků o špionech , kterým se podařilo oblafnout detektor tak , že už při kontrolních otázkách typu „ Jak se jmenujete “ a „ Jakou barvu má vaše košile “ si představili , že to , co říkají , je lež , a snažili sami sobě zvednout tep tak , že když pak skutečně lhali , přístroj nerozpoznal vyšší rychlost tepu , která totiž byla stejná jako při pravdivých odpovědích .
10