Abdon 12/2018 Abdon 12_2018 - Page 27

stránky Grafický odpad, plná smajlíků nebo hlášek jako „MUST READ“. A ty větší domény jsou zase příliš uťápnuté. Stačilo jen vidět tu mezeru na trhu. 2. S nápadem recenzentní stránky jsi přišla ty, jak se potom připojil zbytek děvčat? Znáte se z běžného života, nebo jste se poznaly online? Až na Barču, kterou znám už z dřívějška, protože se mnou původně vedla Harry Potter fandom Weasley je náš král, jsem se se všemi seznámila po netu. Teď už se ale pravidelně s některými stýkám. 3. Maya, drsná s jasnou vizí, Kristína, která ráda cestuje, miluje cizí jazyky, sci-fi a Stephena Kinga, pak je tu trochu šílená Izzy, která čte tak od všeho trochu, a Jana – máma na plný úvazek, která nemá tolik času na papírové knihy, ale vynahrazuje si je audioknihami, a nováček Barča. Spojuje Vás jen láska ke knihám a máte podobný pohled na svět, nebo jste naopak každá naprosto jiná? Většinou jsme každá jiná s jinými názory, což se právě hodí. Jsem ráda, když se může hodit na jednu knihu více pohledů. Kromě Kristíny, ta žije taky v Brně a vídáme se několikrát do týdne. Náš společný názor na knihy a život se potom projevuje i v recenzích, které jsou potom podobně zaměřené. 4. Knižní blogy jsou v těchto dnech v móde víc a víc, a dokonce se těší nebývalé popularitě. Čím se právě Vy odlišujete, proč by se člověk, kterého zajímají knihy a jejich hodnocení měl podívat právě k Vám? Jak už jsem říkala, většinou si knižní blogy zakládá kdejaká lopata a člověk má chuť si vzít vrtačkou oči, jen tu stránku rozklikne, a to se ještě ani nedostal k těm článkům, které jsou kolikrát taky hrozné. Je ovšem pár, které jsou opravdu pěkné a lidi tam umí psát. Teďka to bude znít jako velké generalizování, ale často jsou to ženské blogy a cílová skupina jsou taky ženy. Nebo častěji holky. Já chtěla projekt, který zaujme i muže, proto je tomu také přizpůsobený jazyk. Jednak nejsme svázání cenzurou, takže když se nám něco nelíbí, nebereme si servítky, nebalíme to do důstojných slovíček. Je nám jedno, jestli nám někdo řekne, že jsme neslušné. Lidé jsou neslušní pořád, jen se to z nějakého důvodu bojí nebo stydí napsat. Nelibujeme si ve vulgarismech, ale podáváme informace otevřeně a bez obalu. Navíc se každý specializuje na něco, takže na knihu čtenář dostane 25