P REDSTAVUJE SA
Autor: MetaLenka
Knižní díra
Po delší době ticha v této rubrice Vám přináším vskutku zajímavou dívčí skvadru knihomolek a
jejich web plný recenzí, aktualit, soutěží a vtipů, který nese název Knižní díra.
Je to seskupení pěti děvčat, které Vás přesvědčí, že literatura může být dost „krutohustá a to drsně,
bez obalu a cenzury“.
Zabývají se nejen knižními novinkami, ale i staršími méně známými počiny a k tomu přidávají kupu
zajímavostí, fotek a bláznivin.
Jak Knižní díra vznikla, jak funguje a spoustu dalšího, se dozvíme dnes skrze šéfredaktorku Mayu.
1. Šéfredaktorka Maya založila tuto stránku, jelikož chtěla vlastní knižní projekt podle své
vize, a protože je perfekcionistka, vyladila si vše od rubrik až po grafiku.
Knižní díra běží od června letošního roku, to není dlouho, přesto se zdá, že se vám to pěkně
rozjelo, máte spoustu čtenářů i fanoušků na Facebooku. Když si ji zakládala, napadlo tě, že
bude mít úspěch, nebo si počítala spíš s několika pravidelnými čtenáři?
Vím, že to bude vypadat nabubřele, ale o úspěchu jsem věděla dopředu, jinak bych věci neudělala
tak, jak jsem je udělala. Asi teďka budu znít jak Jančura, ale když má člověk nějakou vizi, která se
odlišuje, a maká a nefláká se, ten úspěch je zaručený. Já jsem původně z Ostravy, tam jsou lidi zvyklí
jet na 150 % za minimální plat a umět třicet věcí naráz, jinak si ani neškrtnou. Když jsem přišla do
Brna, všichni tady nechápali, proč mám takové tempo a jestli nejsem na pervitinu, že jsem se stihla
naučit tolik oborů sama. Všechno je jen o tom si čas dobře rozložit. Díky tomu pak zbude víc prostoru
na flákání a koníčky. Což je konec konců i Knižní díra. Ale i koníček by se měl dělat svědomitě. Je to
stejné, jako když se věnujete jiu-jitsu. Všichni tam baží po těch barevných páscích. Neznám jediného
člověka, co by měl jen bílý a stačilo mu to. A v dnešní obří lavině konkurence se prostě člověk musí
snažit o to víc. Ono blogů je plno, ale většina z nich je na jedno brdo fungující na podkladu patřící do
24