Upíří sestry
SERIÁL
Autor: MetaLenka
Upíří sestry
24. kapitola- Démon a očko
„ Byl tu nějakej chlap …," vyhrkl Chris. „ Kdo?!" " Nepředstavil se," hlesl. „ Tys s ním mluvil?!" „ Nevěřil bys, co všechno říkal. Redfield je prý zpátky ve městě …," spustil, ale náhle se zarazil. „ Ale nějak tě to nepřekvapuje …" „ Už jsem zaslechl nějaké zvěsti." „ A tys mi nic neřekl?!" rozzuřil se. „ Jak říkám, byly to jen zvěsti. Co říkal ten chlap dál?" „ Ptal se, proč a jak jsem od něj utekl. Myslím, že se mu dá věřit, na druhou stranu sebou měl dvě upírky …" „ Cože?! Nebyl ten chlap náhodou lovec?!"
„ Já tomu klukovi věřím," zamumlala Elena ze zadního sedadla při zpáteční cestě. „ Já také, ale na té jeho poslední reakci bylo něco prapodivného. Nějak jsem ho poplašil něčím, co jsem řekl," odvětil Hardy. „ Aspoň jsme se hnuli z místa. Co budeme dělat dál?" promnula si unaveně čelo Kate a zívla. „ Ze všeho nejdřív se musíme pořádně vyspat," prohlásil také značně unaven. „ A potom probereme vaše sledování Redfieldových dětí u vás v hotelu, Kate." Na to Kate reagovala nesouhlasným povzdychnutím. „ Ta dívka, Rose, říkala něco o tom, že od Redfielda uniklo před lety víc kluků. Mohli bychom se je pokusit najít," uvažovala nahlas Elena.
„ Vidíte, mohli jsme se na ně zeptat Chrise, na to jsem úplně zapomněl," povzdychnul si Hardy. „ Mohli by nám dost pomoct, pokud by spolupracovali, a já se vsadím, že většina z nich by se Redfielda ráda zbavila nadobro."
Blížila se první hodina ranní. Kate a Elena těžce oddychovaly ve svých pokojích při vytouženém spánku, ale Hardy nemohl spát. Seděl v obýváku na gauči, který už byl nějaký čas jeho postelí, a při měsíčním světle prohledával staře vypadající knihu. Otáčel stránku za stránkou a hledal zmínku o démonovi, který má schopnost zneviditelnit se a přenáší ji slinami, nebo něco podobného.
I když hledal už několik dní, nechtěl to jen tak vzdát a doufal, že narazí na nějakou stopu a bude moci
Anně pomoct. Hlavně také kvůli tomu, že by jim mohla být dost prospěšná. Když už to chtěl vzdát a jít se pokusit o spánek, narazil konečně na něco, co odpovídalo. Démon, kterému říkali Crahgan nebo Diapham. „ Je podobný velké kočce nebo pumě," četl potichu, „ rozdíl je však ve zbarvení srsti a očí. Má řídkou srst, která je jen lehce namodralá, oči jsou za to pronikavě modré. Na rozdíl od skutečné pumy je takřka lidsky inteligentní, ovšem až na některé zvířecí instinkty.
Mniši žijící v Middleheath Wood na jihu Anglie ho pojmenovali Diapham podle latinského diaphanum- neboli průhledný. Tento démon má totiž vlastnost zneviditelnit se, pokud se skrývá před svými nepřáteli, dokáže ji však efektivně využít i k lovu potravy. Překvapivě se tato schopnost nedědí z matky na mláďata, ale po jejich narození jim ji matka předá slinami.
Název Crahgan je mnohem mladší a začalo se mu tak říkat kvůli zvukům, které vydává, když je rozzuřený.
14