A Jewish Ode to the Czech Republic (Czech) | Page 11

Varšavského paktu a Rady vzájemné hospodářské pomoci , což byla Sověty řízená ekonomická skupina . Mělo svou tajnou policii , politické procesy , loutkové soudy , gulagy , odposlouchávací zařízení , práskače , cenzuru , rušičky západního vysílání , silně opevněné hranice a všechny ostatní nástroje vysoce represivního režimu . Předválečný kulturní a intelektuální puls země zmizel ve jménu marxistickoleninské ortodoxie a jejího umění v duchu socialistického realismu .
Židé prožívali také těžké časy , a to především v době , která byla poznamenána tzv . procesy se Slánským , kdy bylo v roce 1952 čtrnáct vysokých představitelů Komunistické strany , jedenáct z nich Židů , zatčeno a postaveno před soud . Rudolf Slánský , nejvýznamnější člen skupiny , byl po druhé světové válce generálním tajemníkem Komunistické strany Československa . Historik Meir Cotic považuje tento soud za “ první anti-sionistický veřejný proces v komunistickém bloku ”. Obžalovaní byli obviněni z velezrady a z údajného spojení s mezinárodním židovským spiknutím , organizovaným Izraelem a Jointem ( Americkým židovským společným distribučním výborem - JDC ). Byli donuceni k doznání a všichni kromě tří byli popraveni . Je pravděpodobné , že tento proces byl jakousi generálkou pro nechvalně známé „ spiknutí kremelských lékařů “ v Sovětském svazu , který se konal o rok později a měl nápadně podobný průběh .
O patnáct let později , v srpnu 1967 , byl v Praze nalezen mrtvý ředitel JDC z New Yorku , Charles Jordan . Jeho smrt způsobila poplach v židovském světě a vyvolala spekulace o jejích příčinách , ale po celé roky československé úřady mlčely jak hrob . Pouze před nedávnem byly archivní materiály z té doby otevřeny - tedy alespoň ty , které za tu dobu nezmizely . Dlouholetá teorie o tom , že za vraždou stáli arabští teroristé , kteří se pohybovali na československé půdě , se tím jen posílila .
A pak přišlo krátké období roku 1968 , které se stalo světoznámým jako Pražské jaro . Jeho hlavní tváří byl Alexander Dubček , který se nikdy nevzdal komunismu , ale spolu se svými kolegy trval na tom , že jeho pravou podstatou je “ socialismus s lidskou tváří ”.
7