ostatní byli deportováni dále . Pouze 10 000 českých Židů se po skončení války vrátilo z táborů domů .
Je pozoruhodné , že Terezín byl táborem , který v roce 1944 navštívila delegace Mezinárodního výboru Červeného kříže . Nepřipravený delegát byl zcela oklamán rozsáhlými nacistickými přípravami , které zakryly pravou podstatu místa a prezentovaly vězně jako někoho , s kým je slušně zacházeno a kdo žije v podmínkách , připomínajících letní rekreační tábor .
Terezín je také místem , kde se vězňům podařilo ukrýt spoustu obrázků , dopisů , poznámek a básní v naději , že se jednoho dne najdou . Zde je výňatek z básně , která je dnes vystavena v Terezíně , napsal ji 14letý chlapec Hanuš Hachenburg , který byl zavražděn v roce 1944 :
Byl jsem kdys dítětem - před dvěma lety To mládí toužilo pro jiné světy . Nejsem již dítětem – viděl jsem nach , teď jsem již dospělým , poznal jsem strach , krvavé slovo a zabitý den . To již je jiné než bubáci jen ! Avšak já věřím , že dneska jen spím , se svým že dětstvím se navrátím , s tím dětstvím tam jak s planou růží , jak se zvonem , který ze sna ruší , a jednou snad již pochopím , že byl jsem hrozně malý tvor , zrovna tak malý , jak ten chór těch 30 000
Na stěnách Pinkasovy synagogy v Praze jsou jména 80 000 českých židovských obětí šoa : Stangel , Tandler , Frankel , Koch , Koppel , Bergmann , Ornstein , Hoffenberg , Kohler , Heilbrunn , Luria ,
5